Jenže ráno jako vždy, a po celý den, měl Phelan samozřejmě zase moc práce. Ještě než vstala, odešel a bylo jisté, že se vrátí až navečer. A jak Linnet zjistila, i Ester a Phelanovy bratři už byli obeznámeni s tím, odkud přišli. A k jejímu překvapení, to vzali vcelku klidně. 

Rhys jim zřejmě celou situaci náležitě osvětlil a jak jí vysvětlila Ester, Ulric s Hildou věřili na to, že pověst nelže. Byli přesvědčeni, že právě ona je souzena náčelníkovy, a porodí mu dědice. A Linnet tedy došla k názoru, že by zřejmě bylo fuk, i kdyby přišla ze samotného pekla, hlavně když mu porodí syna. 

„Hmm, jenže takhle se syna nikdy nedočká." Zašklebila se na sebe do zrcadla, když večer osaměla ve svém pokoji. Phelan se ještě nevrátil a ona pocítila stesk. Toužila po svém muži, ale bylo jí jasné, že když nic neudělá, jistě za ní nepřijde a ona bude usínat sama. Snad jen kdyby si vzpomněl, že ji chce potrestat, ale o tom také pochybovala.

 Stále bylo vše při starém, a ustavičně měl důležitější věci na práci. Jenže na to ona byla již nyní připravena. Potutelně na sebe zamrkala do zrcadla a začala jednat. Rozhodla se svého muže svést. A to tak, že mu udělá striptýz. Něco takového jistě neznal, a byla přesvědčena, že bude nadšen. Však jaký chlap by nebyl, že? 

 Když se Phelan vrátil zpět, byla již tma. Unaveně vstoupil do pokoje a začal se svlékat. Sundal svůj meč ze zad, když se ozvalo zaklepání na dveře a dovnitř vstoupil Rhys.

 „Náčelníku..." uklonil se a přiložil pěst na své srdce, „Odpusť, ale nemohu už déle čekat. Slíbil jsi mi slyšení a..."

 „Jistě..." povzdechl si Phelan, „Zapomněl jsem, rytíři. Však tuším, o čem se mnou chceš mluvit. Jedná se o mou sestru?" 

 „Ty víš?" povytáhl Rhys překvapeně obočí.

 „Jistě, že to vím. Má sestra se také láskou k tobě netají. Nemám námitek, rytíři. Budu rád, když se nějaký muž ujme své povinnosti a postará se o ni." Nadechl se k tomu, aby ještě něco řekl, když v tom se rozlétly spojovací dveře z vedlejšího pokoje, a do místnosti se jako velká voda vřítila Linnet.

 Byla oblečena v nejnemravnější úbor, jaký si dovedla obstarat. Připravila se na svádění svého muže opravdu dokonale. Vykoupala se a načesala. Oblékla si bílé krajkové prádlo s podvazky a punčochami, přes které měla přehozen krajkový župánek stejné barvy. Na nohou měla jehlové boty na podpatku a kolem ní se linul odér z nejdražšího parfému.

 Vpadla do pokoje svého manžela jako velká voda. Nebyla zvyklá na podpatky a dalo by se říci, že je měla na sobě poprvé v životě. Když tedy nepočítala tréning u Norberta. 

A tak i když se snažila vplout do světnice svého chotě ladně a svůdně, aby již při prvním pohledu na ni pocítil touhu, zamotali se jí nohy. Zapotácela se a s výkřikem na rtech, se rozplácla, jak dlouhá tak široká, na zemi před svým mužem a bratrem.