„A sakra!" zaklela Linnet a snažila se posbírat na nohy. Měla naplánován ladný, svůdný a eroticky dráždivý vstup, a místo toho se tu rozplácla jako žába, „A co ty tu děláš?!" Hodila naštvaný pohled na svého bratra. Stál vedle jejího překvapeného chotě a evidentně se dobře bavil. Na rozdíl od Phelana ovšem. Ten jen varovně povytáhl obočí a založil si ruce na prsou.

 „Má paní? Můžeš mi říci, co znamená tvůj podivný vstup do mého pokoje? A co to máš kruci na sobě?"

 „Já..., omlouvám se, můj pane," posbírala se na nohy, „Líbím se vám?" Udělala pukrle, aby se mu v onom úboru předvedla, „To jsem si vzala pro vás. Mám pro vás totiž překvapení." Polkla a na moment se zarazila, když ji došlo, že její muž nevypadá ale ani trochu vzrušeně, ačkoliv si ji podrobně prohlížel. Spíše naopak. Vypadal rozzlobeně.

 „Nevím, zda další překvapení ještě snesu, má paní," zamračil se na ni, „A co znamená ten strašný úbor? Vypadáš jak lehká děva, má paní! Ihned to svlíkni!" 

 „No to jsem právě měla v plánu, můj pane. Chtěla jsem vám předvést striptýz, ale..."zapíchla prst do vzduchu proti svému bratrovy, „To jeho přítomnost mě rozhodila. Myslela jsem, že jste sám a..." Rhys ale jakoby její slova neslyšel, a úplně ji ignoroval.

 „Doufám, že ještě nelituješ, náčelníku," prohodil směrem k němu, „Já jsem na výstupy své sestry zvyklý, ale ty? Mám obavy, abys nepožadoval satisfakci." Phelanovy přelétl úsměv po tváři. Evidentně Rhysovu hru přijal a líbila se mu.

„Nemusíš mít obavy, sire MacCollinsi. Já jsem zase zvyklý na jednání své sestry. A pakliže ty nebudeš požadovat svou..." ledabyle pokrčil rameny, „Můžeš mi, sire MacCollinsi vysvětlit, co měla má paní na mysli pod oním pojmem striptýz?"

 „To je jakási smyslná hra, náčelníku. Žena svádí svého muže tím, že se před ním svléká, aby nabudila jeho touhy." 

„A proto musí být oblečena jako lehká děva?"

 „Ano..., je to součást oněch hrátek, sire." Zašklebil se Rhys, když viděl, jak se Linnet mračí z jednoho na druhého. Stáli nad ní, oba s rukama založenýma na prsou, jako inkvizitoři a nespustili z ní zrak.

„Nevím jak u vás, rytíři, ale zde muži nepotřebují takovéto hry k tomu, aby se vzrušili. Jejich ženy je vzrušují už jen svou přítomností."

 „Jsem si toho vědom, náčelníku. Cítím to stejně, ovšem má sestra to zřejmě ještě nepochopila. Pravděpodobně se pravdu snaží vám učinit radost. Možná byste ji měl vyhovět?" 

„Myslíš, rytíři?" Zatvářil se Phelan, jakože přemýšlí, a Linnet najednou zatoužila oba pořádně uhodit po hlavě. Nepochybně se oba dobře bavili na její konto. Nedala ale na sobě nic znát. Však ona se najde příležitost, jak to oběma pěkně vrátit, napadlo ji. A to i s úroky. A dokonce se jí i v hlavě začínal rodit ďábelský plán. Potlačila nutkání se usmát a místo toho se zatvářila nechápavě a uraženě. 

„Když laskavě vyhodíte tohoto muže," zamračila se na bratra, „z našeho pokoje, ukážu vám, co jste ještě neviděl." 

„Z našeho pokoje?" Povytáhl Phelan překvapeně obočí. 

„Samozřejmě," vystrčila hrdě bradu vpřed, „Jsem vaše žena, můj pane?" 

„Jistě že ano, ale..."

 „Pak tedy mám právo setrvávat s vámi na loži."

 „Máš svůj pokoj, má paní, abych tě nebudil, když pracuji tak dlouho a přicházím až nad ránem..." zkusil to ještě Phelan, a Rhys se pomalu pokradmu odebíral ke dveřím.

 „Ach, jak jste pozorný, můj pane. To ale nemusí být. Já ráda počkám na svého muže na jeho loži. Je to přeci má povinnost, nemýlím se?" 

„Tak..., náčelníku, děkuji. Myslím, že..., půjdu..." Vydechl Rhys a zmizel za dveřmi dříve, než stačil něco říci. Místo toho ale Phelan s údivem zíral na svou ženu a najednou nenacházel slov.

 „Tak...,můj pane," přistoupila k němu a postrčila ho tak, až se ztěžka usadil do svého křesla, „Na vás je..., abyste se jen díval."