Když se na druhý den Samantha vzbudila, bylo již skoro odpoledne. Aidan byl již dávno pryč, ale vzpomínka na jejich celonoční milování, ji znovu rozehřála.

 Po té, co se mu vyznala, ji vzal do náručí, odnesl po schodech do svého pokoje, a položil ji na postel, jak největší drahokam. Alespoň to tak cítila. 

Miloval se s ní pak celu noc a vypadalo to, že se ji stále nedokáže nabažit. Miloval se s ní něžně a vášnivě. Celou noc, zkoumal její tělo, a každičký kousek její kůže. Byl tak nenasytný. Tak horlivý a vášnivý. Tak něžný a citlivý. 

Usnuly až nad ránem zcela zmoženi a slastně unaveni. Vůbec nezaregistrovala, že ráno odešel. Zasněně se protáhla v posteli.

 V jeden moment se přistihla, že skoro přihlouple civí do stropu, a usmívá se. Tak krásně, šťastně a spokojeně, se necítila už hodně dlouho. Jestli vůbec někdy. Ano, byla zamilovaná k zbláznění. A nebylo divu. Však Aidan byl dokonalý. Po všech stránkách. 

„Všechno oblečení a boty, na druhý konec pokoje, k šatnám." zaburácel Aidanův hlas, když se otevřely dveře pokoje.

 Samantha se vyděšeně posadila na posteli a přitáhla si deku až pod bradu. Pokojem začali pochodovat zástupy lidí. Mezi nimi, i její tři bratři.

 „Všechny hygienické potřeby a drogerii, do koupelny!" řekl znovu Aidan, a mrkl na vyplašenou Samanthu. 

„Aidane! Co..., co to..." vykoktala, krčíc se v posteli, zahalená až pod bradu. 

„Co by," pronesl ledabyle, jakoby se vlastně nic nedělo, „nebudeš mi tady poletovat nahá, Andílku. Mohlo by se totiž lehce stát, že bychom pak ani jinak nevylezli z postele."

 Samantha zalapala po dechu, a zčervenala, když si všimla, jak se její bratři ze všech sil, snaží zadržet smích. 

„Koupil jsem všechno, co potřebuješ. Od spodního prádla, přes boty, večerní šaty, až po sportovní oblečení. Drogerii, i dámské, hygienické potřeby," pokračoval, jakoby se nic nedělo, a byli tu zcela sami, „mimochodem, tampónů jsem koupil dostatek. Podle toho jak počítám, měla bys mít každým dnem, svoji periodu." 

Samantha vytřeštila oči a zalapala po dechu. Nejraději by zalezla pod peřinu, a nevylezla, dokud všichni nebudou pryč. Ale Aidana, to jak vidno, vůbec nevyvádělo z míry. 

„To jsi vykoupil celý obchod, ne?" vydechla, dívajíc se na okolo pochodující muže.

 „Jenom ve tvé velkosti, Andílku," usmál se zářivě, „a bylo jich několik." 

„Ale jak..., jak víš?" zašeptala si pod vousy a zamračila se. 

„Jak znám tvou velikost?" šibalsky povytáhl obočí, „znám každý centimetr tvého těla. A tvé dokonalé míry, mám v malíčku. Od hlavy, až k patě. I tvou překrásnou prdelku." 

Ian zrovna procházel kolem nich a rozesmátý pohled, který na ní vrhl, se jí vůbec nelíbil. 

„A nemrač se," zahudroval Aidan naoko, „nebo tvůj zadeček, večer pěkně zmaluju."

 Samantha polkla, pod Zoranovým pohledem. I on, se evidentně dobře bavil. 

Když všichni konečně zmizeli za dveřmi, si Samantha oddychla. Aidan k ní přisedl na postel, a něžně ji pohladil po tváři. 

„Musím ještě odejít. Mám ještě důležité jednání," přejel prstem po její tváři, „pošlu sem služebnictvo, aby to uklidilo." Něžně ji políbil na rty a pak se otočil k odchodu. 

„Docela by mě potěšilo, kdyby sis oblékla jeden z těch nádherných kousků prádla, které jsem ti koupil, Andílku." Mrkl na ni a zmizel za dveřmi i on.