„Slétají se supy!" Zavrčel Wiilie směrem k Zoe a Arwelovi a zadíval se ke dveřím. Majordomus totiž právě oznámil nezvaného hosta. 

Bylo již navečer a bylo to dva dny, co byl Jared pryč. A žena, která právě vplula do dveří, byl samotný hřích. Byla krásná, ale na první pohled z ní čišela její prohnanost.

 „Sirina Prichardová?!" Odvětil překvapeně Arwell. Pověst Siriny Prichardové, se nesla společností, ale její původ a prohnanost, ji dovolovala v ní stále setrvávat. Coby vdova, mohla v klidu využívat pánské společnosti a přijímat jejich pozornosti. A to ona dělala ráda. Využívala svou krásu a prohnanost ke svému dobru a nic ji nemohlo stát v cestě.

 „Bývala Jaredovou milenkou," zašeptal Willie, „ale pokud vím, skončilo to již dávno. Ona ale nevynechá jedinou příležitost k tomu, ho získat zpět, i když Jared nemá zájem. Zřejmě ucítila příležitost. Na to má ona čich. Je jak sup, kroužící nad mrtvolou." Zamračil se ke dveřím, a pak se neochotně postavil. 

„Čemu vděčíme za tu čest?" Neubránil se Willie ironickému podtextu.

 „Jen tak náhodou jedu kolem, „ usmála se Sirina Prichardová strojeně, „a tu blesklo mi vaše panství. Řekla jsem si, že staré známé, jistě neodmítnete trochu odpočinku na mé cestě." 

„Pán domu je nepřítomen!" Zavrčel znovu Willie, „Vrátí se až zítra. Tak nevím, zda je vhodné, abys tu zůstala."

 „Ach..., ach tak..." zatvářila se překvapeně, ale nikdo z nich, ji to ani na okamžik nevěřil, „a paní domu? Může přeci ona souhlasit." Povytáhla obočí a rozhlédla se po místnosti. Její zkušený pohled zakotvil na Aideně tváři. Udělala dva kroky směrem k Aiden a přeslazeně se na ni usmála.

 „Je mi ctí poznat manželku Jareda van Belleghema," pokynula hlavou, „jako paní tohoto panství, jistě neodmítnete ubohé cestující trochu pohodlí po cestě. Jsem k smrti unavena a potřebuji jen den, nebo dva..." Aiden očima zabrousila k svému bratrovi, ale nevšimla si jeho varovného pohledu. 

„Samozřejmě," odvětila, „nemám námitek, abyste pár dní zůstala." Řekla, ale podivný pocit tísnivosti, usídlil se jí u srdce. 

„To jsi neměla dělat," řekl Willie, když Sirina odešla za služkou, která ji vedla do hostinského pokoje, „Sirina je jako sup, který krouží okolo svých obětí. A nyní ucítila příležitost. Jistě se k ní doneslo, jak to ve vašem manželství vypadá, a bude chtít Jareda získat pro sebe." Aiden píchlo u srdce, ale přesto se zatvářila znechuceně.

 „No a?!" vykouzlila nezúčastněný úsměv, „je mi to jedno. Žijeme své životy, tak ať si Jared dělá, co chce! A jestli ho Sirina získá..., budu ji gratulovat!" 

„To nemyslíš vážně?!" Zahromoval Arwell, „Víš, co říkáš? Předhazuješ svého manžela jiné ženě, jakoby ti to bylo jedno!"

 „Taky je!" Vrátila mu promptně, ale srdce se jí rozbušilo jako na poplach. 

„Takhle nemluv Aiden," zašeptala Zoe a bylo vidět, že se jí do očí derou slzy, „Jared tě miluje a ty..." 

„Co já?!" Vystrčila bojovně bradu vpřed, „Žijeme si své životy, tak, jak to Jared chtěl! A pak..., já ho přeci nemiluji!" 

„Jsi si tím jistá?" Polkla Zoe slzu, „Jared neudělá nic, co by ti ublížilo. Nikdy by si s ní nezačal, ale když ho k tomu donutíš..."

 „Jak jsem řekla," pohodila hlavou Aiden, „je mi to fuk!"

 „Fajn!" Procedil skrz zuby Arwell, „Jak chceš, sestřičko, ale opovaž se po té brečet. Pak už bude pozdě. Ostatně myslím si, že by Jareda nenapadlo ani na chvíli, že bys ji byla schopna něco takového dovolit. Dovolit ji zůstat ve vašem domě. Už to, ho raní Aiden, a přesvědčí o tvé lhostejnosti. Uvědomuješ si to vůbec?!" Aiden ale jen pokývala hlavou a z hrdě vztyčenou hlavou, odkráčela pryč.