„Proč jsi ji kurva nic neřekl?" Vyštěkl Nolan na Tristana, když Flaidé zmizela ve svém pokoji.

„Já?!" Zatvářil se Tristan nechápavě, „A proč? I ty jsi minule říkal, že už je dospělá, ne?"

„Jo! Ale to byla sakra jiná situace! Nemůže se vyspat s tím zmetkem!"

„Obávám se příteli," zašklebil se na něj Tristan, „Že ty bys měl nejlépe vědět, že svou sestru nezvládám, a že si stejně udělá, co chce." Narážel samozřejmě na situaci, kdy ji nachytal přede dvěma roky v cele s Nolanem, a ještě stále věřil tomu, že mu tenkrát prováděla orální službu.

„No to se mi snad kurva jenom zdá!" Zamračil se Nolan rudý vzteky, „Ty toho zmetka necháš, aby ji připravil o panenství?"

„A co mám sakra jako dělat?! Zamknout ji v pokoji?"

„Jo! Když to bude nutné!"

„Nedávno ji bylo dvacet, Nolane. A já nevidím důvod..."

„Tak ty nevidíš důvod?!" přeskočil Nolanovi hlas rozčilením, „Ženy by měli být panny, dokud nepotkají toho pravého, aby se mu mohly zcela oddat. Se vším všudy."

„Nevím, jestli sis toho příteli nevšiml, ale už nežiješ ve středověku. Je už jednadvacáté století a teď..."

„Teď je to stejné, jako kdysi! Měla by dát své panenství tomu pravému. Toho, koho opravdu miluje, kruci!"

„No, a co když Norbert ten pravý je? To tě nenapadlo?" Povytáhl na něj Tristan obočí, ale nejraději by si za ta slova ukousl jazyk. Stále doufal, že Nolan konečně něco udělá. Cokoliv, jen aby už Flaidé dala pokoj.

„Tak se do prdele nehádejte!" Vmísil se do rozhovoru Slain, „Flaidé si stejně udělá, co bude chtít ona. A ani jeden s tím nic nezmůžete!" Zašklebil se na oba, ale něco takového, neměl patrně říkat. Nolanovi oči zaplanuly vzteky.

„To bych se na to podíval, kurva!" Procedil skrz zuby, „V mém domě, se dodržují má pravidla, a když ji toho slizouna zakážu, tak to taky tak bude! A právě s ním..., o panenství nepřijde, i kdybych ji měl do cely tentokrát, zavřít já!"

„Jenže bratříčku..." Přisadila si Sophie, „Na to rande jde dnes. A pokud já vím, stěhovat se všichni budou až zítra a pozítří..., tedy..." Pokrčila bezradně rameny.

V tom se v patře otevřeli dveře a za chvíli se Flaidé řítila po schodech dolů. Nolan se postavil pod schody a najednou zjistil, že má snad srdce až v krku. Úplně zapomněl na své předsevzetí, že je jejím přítelem, nic víc, a že se do jejích záležitostí míchat nebude. Najednou jako kdyby ho popadl amok a přišel o rozum.

„Kam kruci jdeš?!" Vyštěkl, když seběhla schody. Flaidé se zastavila a udiveně na něj pohlédla. Takhle naštvaného, ho snad ještě neviděla.

„No..., běžím do krámu..., abych koupila pár prezervativů. Pro jistotu..." Poslední slova už řekla skoro šeptem, protože najednou udělala jaksi podvědomě krok vzad.

Vypadal totiž najednou jako divoká šelma před útokem.