Jdi na obsah Jdi na menu
 


POLIBEK UPÍRA 34 ČÁST

„Žádný prezervativy kupovat nebudeš!" Zamračil se na ni.

„Ne?" Zatvářila se udiveně, „Myslíš, že tedy Norbert nějaké koupí sám?"

„Kurva! Začínám být alergický, na jméno Norbert!"

„To tedy nechápu proč? Pokud vím, tak ještě nedávno, jsi mi ho ty sám osobně schválil. Dokonce jsi mi slíbil, že mi budeš nápomocen radou i pomocí, když jsem s muži tak nezkušená, tak nechápu..."

„Změnil jsem názor!" Vyštěkl na ni rozzuřeně a Flaidé se najednou rozbušilo srdce radostí. Že by její upír na ni konečně opravdu žárlil?

Sice byla opravdu nezkušená a vlastně téměř nepolíbená, ale tohle poznala. A líbilo se jí to víc, než je zdrávo. Dokonce zatoužila si ho pěkně podat. Však si ten tvrdohlavec už dva roky namlouvá, že k ní nic necítí, a ona přitom moc dobře cítí opak.

„Na co jsi změnil názor? Na tu pomoc, nebo na Norberta?" Vykulila na něj oči a snažila se o co nejnaivnější výraz.

„Ještě jednou vyslov to jméno, a jen co ho příště potkám, udělám z něj kurva eunucha!"

„Eunucha? Ale proč? Vážně ti nerozumím, Nolane..., nejprve mi Norberta..." Rozčilený Nolanův výkřik, se rozlehl celým pokojem. Flaidé byla spokojená, už nepochybovala..., její upír opravdu žárlí.

„Taky ti můžu pro jistotu nasadit pás cudnosti! A věř, že bych jich na Sheadbloudu několik našel!"

„Vážně? Ty máš na Sheadbloudu pásy cudnosti? Určitě patřili tvým bývalým milenkám."

„No to si kurva piš!"

„Hmm...," Nakrčila nos a zašklebila se, „Problém je v tom, že já tvoje milenka ale nejsem, upíre. Nemám pravdu?" Jeho výraz ji málem rozesmál. Měla takovou radost, že tak vyvádí, že ji bušilo srdce jako na poplach. Ale dle všeho, on byl tak rozčilen, že to snad ani nepostřehl.

„Takže..., ty jsi upíre žárlivý?" Rejpla znovu do vosího hnízda a věděla to. Ale tak moc se jí to líbilo.

„To si kurva piš, že jo!"

„Hmm, ale stále nechápu proč?" nevěřícně zatřásla hlavou, „Říkal jsi, že jsi jen můj přítel. Nemám pravdu?" Zamrkala na něj a Nolan vzteky sevřel ruce v pěst tak, až mu klouby na rukou zbělali.

Co ji na to měl sakra říct? Měla pravdu. Ale jisté bylo, že ji prostě nedovolí, aby se s tím zmetkem ještě někdy sešla. Když si neumí udělat pořádek její bratr, tak on tedy jo!

„V mém domě, platí moje pravidla, to si pamatuj! A já říkám, že ten zmetek už na tebe nesáhne. Jen přes mou mrtvolu!"

„Nejsi nějak mimo, upíre?" Vykulila na něj zase oči a pohodila rukou do místnosti, „Ještě stále nejsme na Shealbloudu, ale v našem domě."

Nolan pevně semkl rty, a pak se zhluboka nadechl, aby se trochu uklidnil a nepřehnul si ji přes koleno. Oba úplně zapomněli, že tu nejsou sami, a pohled na ně byl pro všechny zase stvrzením toho, jak moc Nolan stále lže sám sobě. Byl zamilován po uši, to bylo jisté. Ale právě tak jisté bylo, že on to tak neviděl.

„To je jen malý detail, drahoušku..." procedil skrz zuby a udělal krok směrem k ní. Pak se ji zpříma zadíval do očí. Jeho oči zaplanuly, a vzápětí Flaidé omámeně zamrkala. Zalapala po dechu a v následujícím okamžiku se mu svezla spící, do napřažených rukou. Nolan si ji vyhoupl do náručí a vykročil ke dveřím.

„Kam jdeš?" Vydechlo několik lidí najednou.

„Zavřu ji na Sheadbloudu do vězení. Tentokrát bude ona, mým vězněm. A to tak dlouho, dokud ji toho zmetka nedostanu z hlavy."

 

 
 

 


Portrét



Archiv

Kalendář
<< červenec / 2025 >>


Statistiky

Online: 7
Celkem: 293626
Měsíc: 5981
Den: 262