„No jo, ale kde, pane?" Povytáhla Martha zoufale obočí, „Kde mám připravit koupel. Teď je tady víc koupelen, jak..." Brblala si pod vousy, ale Nolan ji přerušil. Měl ji rád, ale stará škola se jen tak lehce nepřizpůsobí. A když se dal před nedávnem do renovace hradu, koupelna v téměř u každého pokoje zdála se ji zbytečná.

„Samozřejmě, že v mém pokoji, Martho..." vydechl a ignoroval překvapené pohledy několika lidí.

Jen Sophii to bylo jasné. S Flaidé totiž Nolan jaksi při renovaci nepočítal. Ne, že by na ni zapomněl, spíše naopak. Byla si jista, že podvědomě počítal, že bude bydlet s ním v jeho komnatách. I když samozřejmě kdyby mu to nadhodila, tvrdil by, že to není pravda.

O hodinu později Flaidé vstoupila do Nolanovi koupelny. Něco tak krásného, ještě neviděla. Evidentně si dal na renovaci záležet. Veliké koupelně vévodila nádherná, kulatá vana plná horké vody a pěny.

Toužebně se zadívala na kouřící vodu a zaváhala. Bylo divné, že tu ještě Nolan nebyl. Ale také jisté, že se za chvíli ukáže, tomu se jistě nevyhne a přeci ani nechce. Dala se do boje, tak bude bojovat všemi prostředky, které ji nabízí její ženskost.

Sice měla srdce až v krku, když se začala svlékat, přeci jen byla tak nezkušená a mužský penis viděla jen jednou, a to tehdy, když ho chtěla Nolanovi držet při čůrání, ale byla rozhodnuta udělat vše. Třeba toho paličatýho upíra znásilnit, když to bude nutné.

Ponořila se do horké vody a slastně vydechla. Přemýšlela o tom, jak se Nolan postaví k tomu, co nakukala Martě. A vlastně nejen Martě, téměř všichni už dva roky věřili tomu, že Nolanovi opravdu tehdy prováděla orální službu. A ona je přitom nechala. Ale Nolan vlastně také.

Byla ale již tak zoufalá, že se rozhodla ho vyprovokovat jakýmkoliv způsobem, protože si byla jistá, že ten paličák by ji v té cele snad nechal shnít. A jak se zdálo, zabralo to.

Až ji tedy samotné bylo Marthy líto, protože ji vlastně schválně dohnala k tomu, aby si šla k Nolanovi stěžovat. A jak se zdá, Martha mu to vylíčila opravdu barvitě, když ani ne hodinu na to, už leží v jeho koupelně.

Spokojeně se začala mydlit.

Omyla si hlavu, napatlala se vším, co na vaně našla a když spatřila na poličce holící břity, rozhodla se, že si oholí nohy a přirození. Přeci jen..., doufala, že k něčemu konečně dojde, a připadala si jako neandrtálec.

Ne! Určitě k něčemu dojde, i kdyby toho děsnýho upíra měla přivázat k posteli a připravit se o panenství sama. Samozřejmě s jeho přispěním, četla přeci, že mužské přirození má svou hlavu, ne?