Flaidé se spokojeně rozvalovala ve vodě. Oholila si už veškeré ochlupení, které na těle měla, a právě dokončovala poslední úpravy přirození. Stála ve vaně, s jednou nohou na jejím okraji a snažila se o co nejhladší sestřih.

V jedné ruce držela zrcátko u rozkročeného rozkroku, v druhé ostrý holící strojek, který našla položený na zrcadle a byla zcela zabraná do své práce. Strojek byl jistě dost ostrý a nebylo pochyb, že sloužil na úpravu Nolanova vousu.

Byla právě sehnutá k rozkroku, když se otevřeli dveře. Ale vůbec to nezaregistrovala. Teprve když uslyšela klapnutí dveří, vzhlédla.

V tu chvíli, jako by zamrzla v pohybu. Stále ve vaně, přímo proti dveřím, se skloněnou hlavou. S jednou nohou položenou na okraji a s holícím strojkem mezi nohama.

Nahlas polkla a několik dlouhých vteřin ji trvalo, než jako by ji ona situace docvakla.

„Sakra!" vydechla a sykla bolestí. Trhla totiž leknutím rukou tak, že břit, přiložený na její genitálie, udělal svou práci. Zaryl se do hebké kůže jejího pysku a Flaidé upustila strojek do vody. V tu chvíli se zapotácela a podklouzla se jí noha.

Sklouzla se po hladké stěně vany jako na klouzačce a zajela pod vodu dříve, nežli stačila vykřiknout. V následující chvíli ji chytli silné paže a prskající a kašlající ji jakoby nic, vytáhli z vany.

Flaidé ještě nějakou dobu prskala. Z dlouhých mokrých vlasů jí stékala voda po těle, břiše a nohou, a na jejím stehnu se smísila s krví, která kapala z rány na jejím stydkém pysku.

Udiveně pohlédla dolů, a krev smísená s vodou, vytvořila dojem, že si onen pysk přinejmenším ufikla. Do široka rozšířila oči a zalapala po dechu. Před očima se jí udělali mžitky a celá zezelenala.

„Sakra!" vydechla vyděšeně, „Krvácím! Nesnáším pohled na krev, upíre!" Zapotácela se a Nolan ji na poslední chvíli zachytil.

„Věř mi, poklade, že ta skutečnost mi teda nemohla ujít." Zamračil se na ni. Držel ji přitisknutou ke své hrudi, aby neupadla a zhluboka dýchal, aby nabyl koncentrace. Jeho pravá podstata se už vydrala na povrch.

Za normálních okolností by ho to nerozhodilo. Uměl se ovládat, i kdyby někdo na zem vylil třeba kbelík krve, ale jak se zdálo, tohle bylo nad jeho síly. Vůně její krve a touha znovu ochutnat ten božský nektar, ho téměř srazila na kolena.

„Sakra, upíre!" zamračila se na něj a chytla se jeho rozhalené košile, aby neupadla, „Já tady umírám, a ty myslíš jen na to jedno!" Vyprskla, postavila se proti němu a s káravým výrazem v obličeji, ukázala na jeho upírskou tvář.

„O tom, kdo tu právě umírá, bych s tebou mohl diskutovat, poklade." Zašklebil se, a potlačil touhu se usmát. Byla stále stejná, hubatá a zralá na výprask.

A byla krásná. Její nahotu viděl poprvé a musel uznat, že mu vyrazila dech. Byla dobře stavěná a dobře vyvinutá. Tak, jak to měl rád. To ovšem značně znesnadňovalo jeho pozici. Měl v plánu ji vykárat, možná nařezat a při trochu štěstí se z ní nakrmit, ale nyní toužil i po tom, si ji vzít.

Zabořit svůj pulsující penis do jejího lůna a zbavit ji panenství. Už jen ta představa mu rozbušila srdce jako na poplach.