Alvar vstoupil do přítmí domu, ozářeného jen několika svícemi.

 Uprostřed místnosti, stálo několik žen a dívaly se na něj. 

Nasál vzduch, prosycený vůní vonných mastí a vůní jeho družky. Až se mu z toho zatočila hlava.

 „Tvá družka, je připravena, alfo." Řekla Rebeka a odlepila se od stěny. 

Alvar na sucho polkl. Znal moc dobře jejich zvyky a pravidla, a vlastně se divil, že k tomu Rebeka, dokázala Lilianu přesvědčit. 

Když vlk našel svoji družku, bylo pro ně zákonem dané, že budou spolu obývat jeden z domů, který jim připraví. 

První noc v jejich společném obydlí, byl pro ně vlastně takový ceremoniál. Všichni muži, čekali venku, dokud ženy nepřipraví dívku pro jejího druha. Připraví lože lásky, a všichni za zvuku bubnů, budou čekat, dokud nedojde naplnění a k jejich spojení.

„Tato noc, je vaše. Nechť dojde naplnění, alfo." Řekla Rebeka a pokynula rukou.

 V tu chvíli, ženy ustoupily a jemu se zastavilo srdce. Za nimi stála Liliana. Byla zcela nahá a její tělo, se lesklo pod nánosy mastí.

 Rozbušilo se mu srdce, pod tím pohledem. Byla tak nádherná. Stála se skloněnou hlavou, jako kdyby se neodvažovala k němu vzhlédnout. 

Opatrně přistoupil blíže a zhluboka se nadechl. Stále se ani nepohnula.

 Zhluboka nasál vzduch a vdechl její vůni. Byla pro něj jako afrodisiakum. Celé jeho tělo, se v tu ránu rozhořelo touhou. Cítil to spojení. Cítil sílu jejich pouta, které ho tak nesmírně spalovalo na srdci, i na duši.

Najednou měl pocit, že se mu nedostává dostatek vzduchu do plic. Vztáhl ruku a jemně se dotkl její tváře. Prstem jí nadzdvihl bradu, a donutil ji, se mu podívat do obličeje.

 „Podívej se na mě, Liliano." Zašeptal. Cítil, jak se lehce třese. 

„Víš, že se nemáš čeho bát? Nikdy bych ti neublížil." 

Jen lehce přikývla a znovu sklopila zrak. To ji ale nedovolil. Znovu ji přinutil, aby mu svůj pohled opětovala. 

„Jsi moje Luna. Cítíš to spojení stejně jako já. Vím to. Pociťuji každý tvůj záchvěv, když jsem v tvé blízkosti. I teď...., slyším, jak ti splašeně bije srdce." 

Jemně přejel prsty po její tváři. Pak po hraně čelisti a dolů, po jejím krku.

„Cítím tvůj tep, jak divoce pulsuje. A slyším tvůj přerývaný dech. Cítím, jak moc se snažíš, tomu bránit. Té touze, abych se tě dotýkal, Liliano. Abych tě hladil a hýčkal. Konejšil ve svém náručí."

 Znovu se zhluboka nadechl a zabořil svůj nos, do jejích vlasů. Omámeně vdechoval její vůni, pohybujíc hlavou jen pár milimetrů, od její tváře. Od jejího krku. 

„Abych tě líbal. Abych zlíbal každičký kousek tvého těla." Zasténal do jemné kůže na jejích prsou.

 Stále zhluboka nasával vzduch a nasával její vůni. Ještě se ji nedotkl. Jeho tvář, se pohybovala malý kousek, nad jejím tělem. Vdechoval vůni její kůže na prsou. Břiše. Na pupíku. Bocích. Pak znaveně klesl na kolena a nasál vůni jejího lůna. 

„Abych si tě vzal." Zašeptal a na moment zavřel oči.

 Jeho touha, ho zcela převálcovala. Tak moc, po ní toužil. Tak moc, že ho celé tělo bolelo. Potřeboval ji. Musel ji mít. A tak moc si přál, aby i ona, potřebovala jeho.