Na druhý den ráno, bratři s Klotildou seděli u snídaně. Chloe ještě spala a tak se Kieran rozhodl jí nebudit.  Nyní zamyšleně hleděl do svého talíře a rozhovor u stolu, šel jaksi mimo něho. Stále myslel na svoji ženu.

 Večer ji odnesl do jeho ložnice a položil ji na postel. Byla vážně úplně mimo. Vůbec o sobě nevěděla. Svlékl ji tedy boty, pak zbytek oblečení. Již jen pohled na její nahé tělo, nenechal ho ovšem chladným. Jeho žena byla krásná. Našel tedy jednu z nejméně vyzývavých nočních košil, které ji koupil, aby ho ještě více nerozptylovala a oblékl ji.

 Pak si ve svou svatební noc, místo, aby se miloval se svou ženou, dopřál dlouhou studenou sprchu a sebeuspokojení. K jeho neskutečnému překvapení, se sám ani nepozastavil nad tím, že to udělal. 

Dle zákonů mafie, které pro něj znamenali vše, by si měl svou ženu vzít a ztvrdit tak jejich svazek. Ona ovšem byla pod obraz boží a tak se rozhodl počkat do druhého dne. Jindy by protestoval. Vznášel námitek, a zcela jistě by jí, i jejího otce ztrestal, ale nyní ho to ani nenapadlo. 

Chloe se mezitím vzbudila. Otevřela oči a zadívala se do stropu. V první chvíli, si vůbec neuvědomila, kde vlastně je. Překvapeně vystřelila do sedu a rozhlédla se kolem. Ležela na obrovské posteli a na sobě měla dlouhou, plátěnou bílou noční košili. 

Promnula si bolavé spánky. Vůbec neměla ponětí o tom, jak se sem dostala, a že se převlékla. Pokoj byl obrovský. Nádherný a jak se zdálo, připraven i na její příchod. Zvědavě vyskočila z postele, že ho prozkoumá, když za otevřenými dveřmi rozlehlého balkónu, zaslechla kočičí zakňourání. A vzápětí další, o mnoho naléhavější. 

Vyšla tedy na terasu a pohled, který se jí naskytl, jí skoro vyrazil dech. Nacházela se v prvním patře toho krásného domu a výhled na zahradu a okolí, ji zcela uchvátil. Další zamňoukání, ji však vytrhlo z jejího překvapení.

 Přeběhla až na konec terasy, kde se se zahrady nad ní skláněl vysoký a rozlehlý strom. Několik větví dopadalo až nad zábradlí. Naklonila se po zvuku a všimla si, že vysoko ve větvích, sedí malé kotě a třese se strachy.

 „Ty chudáčku, malinký," vydechla, když kotě znovu zamňoukalo, „dostanu tě odtud. Vydrž." Chytla se větve, a tak jak byla, bos a v noční košili, se vyhoupla do koruny stromu. Nebyl to pro ni žádný problém, strom byl rozlehlý a mohutný a ona už od malička po stromech lezla lépe, jak někteří kluci. Vyšplhala až k mňoukající a třesoucí se kuličce a vzala ho do dlaně. 

„Už sem tady, nemusíš se bát." Zašeptala a pokusila se stejnou cestou vrátit zpět. Dlouhý lem košile, se však zachytil o ulomenou větev. 

„Kruci!" Zaklela a trhla sebou. Podlomila se však pod ní větev. Košile se zachytila, a ona se svezla po kmeni o patro níže. Roztržená košilka, ovšem zůstala vyset nad ní. 

„A do prdele!" Zaklela, když si uvědomila, že sedí nahá, s kotětem v náručí na stromě a nemůže tam, ani zpět.

 V jídelně si zatím Zayn přiložil k ústům hrnek kávy, a když zvedl zrak, zadíval se oknem rovnou do zahrady. Udusil v sobě výbuch smíchu a pak položil hrnek na stůl.

 „Jsi si jistý, brácho," řekl klidně, „že tvoje žena ještě spí?" 

„Samozřejmě," Řekl klidně Kieran, „proč se ptáš?"

 „No...,já jen," pohodil hlavou k oknu, které skýtalo nádherný výhled, na onen strom v zahradě, „že zrovna v tuto chvíli sedí nahá, na stromě." Oči všech přítomných se otočili k oknu. 

„Kruci!" Zaklel Kieran, když se otočil tím směrem. Naštvaně mrštil ubrouskem o stůl a odstrčil se od stolu.