Kieran vystřelil od stolu, jako když do něj střelí. Byl vážně naštvaný. Vytočený. I bratři na něm poznali, že se ze všech sil drží, aby nevybouchl.

 „Přines mě župan mojí manželky, Regino." Zavrčel na služebnou, když ji míjel.

 „Jistě, pane." Přikývla, a odběhla.

 Všichni se vždy klidili s Kieranova dosahu, když měl takovouto náladu. A teď zuřil, jako divoká šelma. Přiřítil se ke stromu, s bratry v patách a vzhlédl. 

„Chloe?!" Zařval a hodil na ni varovný pohled, „Můžeš mi laskavě vysvětlit, co děláš na tom stromě? A nahá?!"

 „Ach Kierane, já..." vydechla, a přitiskla si kolena ke krku, aby se zakryla, když se pod ní zastavili všichni McKennovy bratři, „když to kotě tak naříkalo. Musela jsem něco udělat."

 „Musela jsi něco udělat?!" zařval a pokynul Talonovy, aby přistavil žebřík, „kde máš kruci šaty?!" Chloe ukázala nad svojí hlavu a Kieran zprudka vydechl. Ve tváři mu zacukalo zlostí. Rozzuřeně vytrhl župan z Arkinových rukou a v mžiku byl u ní. Vytrhl jí kotě z rukou a zahalil ji do něj. 

Když za chvíli slezla Chloe po žebříku, Kieran ji hned naštvaně uchopil za ruku a táhl ji do domu. 

„Tak co je!" zařval na několik služebných, které zvědavě postávali, „Nemáte co na práci?! Zmizte, než vás vyhodím!"

 Dotáhl ji až zpátky do jídelny a smýkl s ní, až zprudka dosedla na jednu ze židlí. Pak začal pochodovat kolem ní po místnosti, jako divoké zvíře v kleci.

 Bratři poznali, že se snaží uklidnit, ale moc se mu to evidentně nedařilo. Jediné, v čem měla Chloe štěstí, bylo, že byla doma. Kdyby se jí to stalo někde na veřejnosti, to by asi Kieran nerozdýchal. Kdyby jeho ženu viděl nahou kdokoliv cizí, bylo by zle. 

„Nejsi mou ženou ani čtyřiadvacet hodin!" začal řvát, „A už několikrát, jsi mě stihla pěkně vytočit!" Vyprskl ji do tváře, když se před ní zastavil. „Znáš doufám, zákony mafie?!" Povytáhl obočí. 

„Samozřejmě," přikývla Chloe, „samozřejmě, že je znám, ale to kotě mělo strach, Kierane, já..." Zhluboka zařval a praštil pěstí do stolu. 

„To zkurvený kotě mě nezajímá! Mám tady zástupy svých lidí, a stačilo jediné slovo, ale ne, ty musíš lézt na strom sama! Notabene nahá!"

 „Nelezla jsem tam nahá," ohradila se, jakoby si ani neuvědomovala, že zuří tak, že by ji nejraději uškrtil, „ale ta noční košile se mi zasekla o větev a..." 

„Můj bože!" Zařval zase „Takže říkáš, že to byla náhoda?! A co včera?!" Naklonil se k ní, tak blízko, že ji dýchal do tváře, „Včera to taky byla náhoda?! Úplně náhodou ses zhuhlila tak, že jsem nemohl dostát své povinnosti o svatební noci!?" Chloe zamrkala, když se setkala s jeho planoucím pohledem.

 „Včera..., včera já..." vykoktala, „úplně náhodou jsem našla brko a chtěla jsem to zkusit a..." Nedopověděla, chytil ji pod krkem a vyzdvihl ji ze židle tak rychle, až vypískla. 

„Úplně náhodou jsi našla brko!" Opakoval po ní naštvaně, „Chtěla jsi to zkusit!" Prskal, a stále ji držel pod krkem, „Taky ses úplně náhodou svlékla, a pak předváděla takový tanec, že bych tě musel zabít, kdyby se tu nacházel ještě kdokoliv jiný, z řad mafie!" Vykřikl ji do tváře, a pak se několik dlouhých, a nekonečných vteřin, díval do jejího obličeje. 

Zhluboka oddychoval a snažil se alespoň maličko uklidnit, aby svou ženu nezabil ještě dřív, než se s ní alespoň jednou nepomiluje. A to on ke svému vzteku chtěl. Toužil po ní. Chtěl ji. A toužil po ní i teď a možná ještě víc, než před tím. Pak ji pustil, zprudka vydechl a postavil se do svého tradičního postoje. 

„Fajn!" Procedil skrz zuby, „Zapomenu na to brko, a na to, co jsi včera prováděla, protože bych musel oddělat polovinu rodiny!" Hodil naštvaný pohled na své bratry, „A zapomenu i na to, že nahatá lezeš po stromech, ale ty se připrav na to..., že dnes večer, hodlám uplatnit svého práva! Rozumíš?!" Povytáhl obočí v otázce, „Odpověz!"

 „Rozumím," zašeptala, „jsem znalá povinností mafiánovy manželky. Můj otec..."

 „O tom mi raději ani nemluv!" Vyprskl, „Co je tvá povinnost dnes večer?!" 

 „Oddat se zcela svému muži. Dát mu své panenství, aby se tak naplnil nás sňatek."

 „Velice správně! A přesně na to, se laskavě připrav!" udělal krok směrem k ní a znovu ji chytil tak, až byla nucena se mu podívat do očí, „Poctivě se na to připrav, ženo! Klotilda ti všechno vysvětlí, a tentokrát nestrpím jakýkoliv tvůj rozmar! Rozumíš?!"