Rufus Thorton seděl ve svém obývacím pokoji, a naproti němu seděl muž, kterého se obával každý, kdo ho znal. 

Už nejméně hodinu jednali o podmínkách oné smlouvy, ve které se on, ještě před dlouhými osmnácti lety, upsal jeho otci. Slíbil vychovat mu ženu, hodnou capa mafie. 

Ony smlouvy, nebyli v této společnosti nic výjimečného, a pro obyčejného pěšáka, z řad mafie, jako byl on, to byla nevýslovná čest. Ovšem i velký závazek, který jak doufal, splnil. Stella byla zcela oddaná svému údělu. Byla tichá a nevýrazná. Poslušná a vychována tak, aby byl, capo mafie La Kingpin Morte spokojen.

Ženy nebývali jednání mafie nikdy přítomny, tak byl v pokoji jen on, sám Kieran Sandoz McKenna, několik jeho bodyguárdů, doktor a opodál s rukama v klíně a s hlavou sklopenou, seděla poslušně Stella. 

Rufus si už po několikáté nervózně povolil svou kravatu. Přítomnost toho muže, ho úplně vyváděla z míry. Bylo mu tak osmadvacet, a musel uznat, že byl dost hezký. Mužný, ale na první pohled bylo znát, že si je sakra dost jistý, sám sebou. Čišela z něj sebejistota a arogance. Samolibost a jeho tvrdý výraz, nevěstil nikdy nic dobrého. Věděl o něm, že je nesmlouvavý a krutý. Odměřený a sarkastický a obavy z něj mělo celé podsvětí. 

On ale svou smlouvu přeci beze zbytku splnil, tak stále nechápal, z čeho má takové obavy. Stella se skoro nevyjadřovala a odpovídala jen na otázky, které ji položil, tak by mělo být vše v nejlepším pořádku.

 Nervózně se rozhlédl kolem a pohlédl k oknu. Jeho obavy pocházely z toho, že jeho druhá dcera, zase něco vyvede. Byla sice vykázána z domu, s vědomím, že se má vrátit až bude po všem, ale stále měl jakýsi divný pocit. A ten splnil ve chvíli, kdy zaslechl z venku příšerný řev.

 „Pusť mě!" Křičela Chloe, a když se otevřely dveře a dovnitř vstoupili další dva muži z ochranky a jeden z nich držel před sebou vřeštící a kopající dívku, udělalo se mu mdlo. „Pusť mě, ty neandrtálče!" Zaházela sebou, když ji přivlekl až do pokoje. 

„Našel jsem ji venku, pane, jak se dívá do okna." Řekl bodyguárd a přistrčil ji před svého pána.

 Kieran Sandoz Kenna udiveně povytáhl obočí, a pak se pohodlně opřel do opěradla křesla. Rufus Thorton zbledl a na čele mu vyvstal studený pot.

 „Kdo je tohle?!" Pokynul Kieran hlavou k dívce, která si ho měřila nenávistným pohledem. 

„To je..., moje druhá dcera, pane. Dostala příkaz se zde neukazovat, ale..." pokrčil rameny a znovu si povytáhl vázanku, „je trochu nezvladatelná, ale váš požadavek jsem splnil. Stella je vychována tak, že budete spokojen."

 „To nech laskavě na mě!" Zamračil se a Rufusovy se udělalo mdlo. Dle jeho výrazu usoudil, že spokojen není. 

„Co jsi pohledávala u toho okna?!" Řekl klidně směrem k dívce. 

„Chtěla jsem vidět budoucího manžela své sestry!" Vyprskla a znovu se ošila, aby se pokusila vyvléci se sevření bodyguarda, který ji neustále držel za paži. 

„A?!" Povytáhl obočí Kieran.

„Zjistila jsem, že není o co stát!" Vyštěkla na něj tak, až Rufus nabyl skoro zelenou barvu. Ale Kieran se na ní zadíval s ještě větším zájmem. 

Byli si opravdu nesmírně podobné, se svou sestrou, a přitom byli tak rozdílné. Stella byla nastrojená a namalovaná. Evidentně naučená tomu, co má říkat a jak se chovat, aby byla dobrou ženou mafiána. Za to vlasy téhle dívky se neposlušně rozprostřeli okolo její hlavy. Na sobě měla jen krátké, nevzhledné šortky a tričko. Byla bos, nenamalovaná, neučesaná a přesto ho na ní něco zaujalo. 

„Tak není o co stát, říkáš?!" řekl klidně Kieran a jeho temně hnědé oči zajiskřili, „Víš, kdo jsem?!"

 „Jasně že to vím! Budoucí manžel mé sestry, a ten největší nadutec, o kterém jsem slyšela. Četla jsem podmínky smlouvy!" Zamračila se na něj opovržlivě. 

„Nelíbí se ti snad?" Řekl Kieran a musel si přiznat, že se vlastně docela dobře bavil. Ta dívka mu připadala jak neotesané, surové železo. Jako nějaké divoké a ztracené zvířátko, které by potřebovalo zkrotit.

 „Ne! To se mi tedy nelíbí! Tyhle šovinistické žvásty, které jste předhodil mé sestře, bych nikdy nepřijala! Nikdy!"