Jdi na obsah Jdi na menu
 


SMLOUVA S ĎÁBLEM 23 ČÁST

Asi po půl hodině, vstoupila Irma do svého bytu. Nacházel se v nejvyšším patře jejího podniku, a Kieran byl jediný, kdo do něj měl přístup. Rozhlédla se po místnosti, ale nikde nebyl. Pak si všimla otevřených dveří koupelny. 

Kieran ležel v její prostorné vaně, s hlavou opřenou o stěnu a zavřenýma očima. Ani je neotevřel, když vstoupila, i když si byla jistá, že o ní ví. 

Přejela jeho tělo pohledem. On byl opravdu krásný muž, to si musela přiznat. I když bylo pravdou, že do jeho mužnosti, by se nikdy nezamilovala. Milovala jeho charakter. I když byl obávaným mafiánem a věděla, že v té podobě, byl nebezpečný a neúprosný, ona, jako jedna z mála, kromě jeho rodiny, měla tu čest poznat i jeho druhou tvář. 

Jako capo mafie La Kingpin Morte, byl někým, kterého se obávalo celé podsvětí. Měla tu čest sledovat jeho začátky, od chvíle, kdy mu otec předal vládu a vše co dokázal, dokázal jen svou pílí. Tvrdohlavostí, urputností a nezlomnou disciplínou. Věděla, že na jeho rukou je krev jeho nepřátel, ale to zřejmě patřilo k tomu, kým byl. Kým musel být. 

Avšak o své práci nikdy nemluvil. Co se týkalo mafie, to bylo tabu, ale jinak si někdy připadala, jako jeho vrba. A bylo jí jasné, že dnes je tady ze stejného důvodu. Ležel ve vaně, s rukama položenýma na jejím okraji a jeho mohutná postava zabrala celý prostor. 

„Abych řekla pravdu, nečekala jsem tě Kierane," řekla, když si sedla na okraj vany, „neměl bys být u své ženy?" 

„U své ženy..." vydechl, aniž by otevřel oči, a ona v jeho tváři spatřila bolest, „moje žena, mé plány bortí z minuty na minutu." Trpce se usmál. 

„Od kdy ty, si necháváš mluvit do svých plánů?" usmála se Irma, „Co tě znám, se to ještě nestalo."

 „Držím se zákonů mafie." Procedil skrz zuby. 

„Aha," zvonivý Irmin smích, se ozval místností, „pokud vím, zákony zde určuješ ty. Dokážeš je ohýbat dle své potřeby, jinak by byl Arkin dávno mrtví. Opíchal tvoji budoucí manželku. Zamiloval se do ní a tvou povinností, bylo, ho zabít. Nebo ji."

 „Mé povinnosti, sem netahej!" Zavrčel na ni a konečně otevřel oči, „Arkin je můj bratr." 

 „Ano," usmála se něžně, „a ty ho miluješ. Proto bys to nikdy neudělal, a přizpůsobil sis zákon k obrazu svému."

 „Tak dost!" zamračil se, „Přišel jsem, abych si odpočinul, ne, abych poslouchal ještě tvoje moudrosti. Těch mám za celý den dost od..." Irma se začala smát.

 „Tak co se stalo? Mě neobalamutíš. Nezapomeň, že já nejlíp, znám tvé pocity, a je mi jasné, že se trápíš kvůli ní. Kvůli ženě, do které ses zamiloval."

 Kieran na ni hodil rozzuřený pohled a vyskočil z vany. Tak jak byl, nahý, se rozešel do obývacího pokoje, a u baru si nalil skleničku. Hodil ji do sebe a teprve pak, se na ni otočil.

 „Ještě ty s tím začínej! Vzal jsem si ji jen proto, že to bylo nejlepší řešení, abych zabránil Arkinově smrti."

 „Teď nemluvíš pravdu, a ty to víš," vrátila mu klidně Irma, „ano, bylo to pro tebe pohodlné řešení, abys uchránil svého bratra. Ovšem vím, že bys našel jiné, kdyby to bylo nutné. Nikdy bys ho nezabil," dala si ruce v bok a mrkla na něj, „ty sis ji vzal proto, že ji chceš. Toužíš ji vlastnit. Zamiloval ses Kierane." Kieran se zasmál, ale jeho smích nebal upřímný. Spíše bolestný a obranný.

 „Přestaň plácat nesmysly, a pojď ke mně. Chci tě!" Zavrčel a jeho oči zaplanuly. 

„Nevím, jestli je to dobrý nápad. Nechci, aby sis to po té, vyčítal."

 „To nevím proč?!" vyprskl, „Naše manželství, ještě nebylo ani završeno. Ještě jsem si ji, kruci ani nevzal!" 

„A tak tady je ten problém!" plácla se Irma se smíchem do stehen, „A ty mi tvrdíš, že ji nemiluješ?! Lžeš sám sobě, Kierane. Kdybys ji nemiloval, už by ses jí zmocnil. Třeba proti její vůli, by sis ji vzal, jen abys naplnil podmínky smlouvy. Ty ale chceš víc! Chceš její duši, ne jen, její tělo, ty zamilovaný blázne!" 

„Tak dost!" vykřikl rozzuřeně a přitáhl si ji do náručí, „Potřebuju to, Irmo. Tak moc, že mám pocit, že musím vybouchnut jak papiňák!" 

„Jo," zašeptala a pohladila ho po tváři, „tvé tělo volá po ní. Znám tě, Kierane," řekla smutně, protože věděla, že má pravdu, „potřebuješ jen úlevu, ale stejně budeš myslet na to, že se miluješ s ní," povzdychla si, „vždy jsem to ale přeci věděla. Že jednou bude konec." Zašeptala a nechala se odnést do postele. Věděla, že Kieran nyní netouží po ní, že jen potřebuje úlevu. Ale proto tady přeci byla, nemohla si nic nalhávat. 

Tak moc mu přála štěstí. Aby byl konečně šťastný. Věděla, že se do Chloe zamiloval, i když se tomu zjištění tak bránil. A věděla, že je to možná naposledy, kdy se s ním miluje. Protože jak ho znala, nedokázal by ji klamat. Až mu dá Chloe svou lásku, a on si přizná tu svou, už ho jistě nikdy neuvidí. 

 

 
 

 


Portrét



Archiv

Kalendář
<< červenec / 2025 >>


Statistiky

Online: 5
Celkem: 293673
Měsíc: 5951
Den: 284