SMLOUVA S ĎÁBLEM 3 ČÁST
„Ani tobě se smlouva nelíbí?" Řekl po chvíli Kieran, a otočil se na Stellu.
„Já jsem s ní zcela srozuměna, pane." Odpověděla, aniž by se na něj podívala.
„No jasně!" vyprskla Chloe, „Vyskočila by z okna, kdybyste jí to přikázal! Bere ty žvásty tak vážně, až se mi s toho chce blejt!"
„Chloe!" okřikl ji Rufus, bílí jako křída, „Víš, s kým mluvíš?!"
„Jo, to vím, tatínku. Ale naštěstí, to nebude můj manžel!" Na slovo „můj" dala schválně zvláštní důraz, a nenávistně se podívala do očí muže, který si ji však prohlížel pobaveným pohledem.
„A ty bys z okna neskočila, kdybych ti to poručil?" Řekl za chvíli, ale Chloe odpověděla dřív, než si uvědomila, že ji jen pošťuchuje.
„Ne! Nikdy bych se nestala vaší hračkou na hraní!"
Rufus polkl a v duchu se modlil, aby byl, capo mafie La Kingpin Morte, v dobrém rozmaru. On se ovšem opřel do opěradla křesla a neříkal nic. Jakoby o něčem uvažoval a nepokrytě si Chloe neustále prohlížel.
Kieran si musel přiznat, že ho zaujala. Stella mu přišla studená, jako led. Ano, byla jistě poctivě naučená a vycvičená k tomu, aby mu byla dobrou manželkou, on chtěl ale víc.
Z této dívky sršel oheň. Byla jak surové železo, které by mohl tesat a hníst, ke své spokojenosti. I v posteli cítil, že by mu byla lepší milenkou, než její studená sestra. Bylo jen na něm, jak si ji vycvičí. Jak ji přiměje k poslušnosti, a ona výzva, se mu líbila. Zalíbila se mu více, než život s její sestrou. I když stejně krásnou, a přesto tak rozdílnou.
Když se podíval na Stellu, nic necítil. Žádnou touhu ani oheň. A když nyní hleděl na ní, měl chuť jí ukázat, kde je její místo. Měl chuť ji ztrestat za její opovážlivost a ostrý jazyk. Ale zároveň pocítil i chtíč. Chtíč, který ona v něm podnítila svou vzpurností. Toužil ji ohnout a zprznit její tělo.
„Jsi panna?" Řekl po několika dlouhých chvílích ticha.
„Co je vám sakra po tom?" Vyprskla, ale všiml si, jak zčervenala. Byl přesvědčen, že ano. Poznal, že je mužem nedotčena, ale toužil ji ponížit a potrestat.
„Nemám rád, použité zboží. Můj majetek, musí být nedotčený."
„Ma..., majetek?" vydechla, když jí došlo, kam svými slovy míří, „Nejsem! Už nejsem panna! A nikdy jsem snad ani nebyla. Miluji sex a vyhledávám ho všude, jak jen to je možné!" Vyhrkla, ale k její zlosti, přelétl po jeho tváři úsměv.
„Vážně?" ve tváři mu zacukalo.
„Vážně!" pokračovala rychle Chloe, „Mám několik milenců. Nikdy nemám dost a mužský penis, je má nejoblíbenější hračka!" Vysypala to ze sebe tak rychle, jen aby mu dokázala, že ona není ta vhodná. Když se ale začal nahlas smát, dostala ještě větší vztek. On jí nevěří? Jak se opovažuje? Skoro si vztekle dupla.
„Tak se na to podíváme." Odpověděl, když se jeho smích utišil.
„Na..., na co?!" Udělala automaticky krok vzad.
„Na tvé panenství," pokrčil rameny, „chci si být jistý, i když vím, že panna jsi. Od toho je tu také můj doktor," pokynul rukou jednomu z mužů, „doktore?" Chloe polkla a zatřásla hlavou k odporu.
„V žádném případě! K tomu mě nedonutíte, vy neandrtálče!" Z míry, ho však nevyvedla. Jen pokrčil ledabyle rameny.
„Jak chceš. Buď půjdeš s doktorem dobrovolně do vedlejší místnosti a necháš se vyšetřit, nebo to udělá zde! Má ochranka mu tě podrží a k vyšetření dojde tak, jako tak! Je to na tobě!"
Chloe chvíli váhala. Neměla na vybranou. Pohrdavě si odfrkla a pak se rozešla s doktorem do vedlejšího pokoje.
„Nenávidím vás!" vyprskla, ještě, když ho míjela.