„Řekl jsem, že za chvíli přijdu!" Zařval Kieran rozzlobeně ke dveřím, aniž by k nim vzhlédl. Byl přesvědčen, že to mu služka už po druhé jde připomenout, že se podává snídaně. 

„Koukám, že ses nějak špatně vyspal," prohodil Arkin k bratrovi, „nebo spíše vypadáš na to, že jsi nespal vůbec."

 Kieran po něm hodil jen káravý pohled, ale neřekl nic. V rukou svíral podlouhlou, sametovou krabičku a prohlížel si náramek, který v ní ležel. Arkin se ovšem rozhodl, jeho špatnou náladu ignorovat. Sedl si na druhý konec stolu a pohodlně natáhl své dlouhé nohy.

 „I tvoje žena, už je v jídelně," pokračoval klidně, „a vypadá náramně spokojeně," povytáhl obočí, „tenhle blažený výraz na ženské tváři svědčí jen o tom, že se vaše svatební noc vydařila." Zadíval se na náramek, v Kieranově dlani. Byl u toho, když ho kupoval. Takových kousků, koupil Kieran ten den více a majitel zlatnictví, Kieranovi div nelíbal nohy. A nebylo divu. Jen za onen náramek dal tolik peněz, o jakých se normálnímu člověku ani nesnilo. 

„Je krásný," pohodil hlavou k náramku, „předpokládám, že jím chceš obdařit svou ženu."

 „Jistě!" Zavrčel Kieran, „Nehodlám na ní šetřit." 

„Jo jasně," ušklíbl se Arkin, „Kupuješ si své svědomí?"

 „Co tím kurva myslíš?!" Vyštěkl Kieran a vztekle zaklapl krabičku.

 „Nic. Já jen..., jestli ji pokaždé, když se s ní pomiluješ, budeš zahrnovat dárky..." Pokrčil ledabyle rameny a významně na něj zamrkal. 

„Naštěstí to není tvá starost!" vyprskl Kieran naštvaně. 

„Ne, to není. Ale vím, proč to děláš," řekl Arkin, i když poznal, že bratrovy dochází trpělivost, „aby sis nemusel přiznat co je zjevné..., že ji miluješ! Umlčíš pokaždé, když se ji zmocníš své svědomí stejně drahou záležitostí? Jak znám Chloe, ji tím neumlčíš, brácho. Ona evidentně stojí o tebe, ne o tvé drahé dárky." 

„Tak dost!" zařval Kieran a vyskočil ze židle, „To právo, že je mojí ženou, ji nijak neupírám. A hodlám ji to tímto dokázat. Může mít, na co si vzpomene!" 

„Jo, jen ne, tebe. Je mi to jasné." 

„Ne, máš pravdu. Mě nevlastní nikdo, a nikdy ani nebude! Jsem, capo mafie La Kingpin Morte a ona jen a pouze moje žena. Ona je můj majetek! Moje bezvýhradné vlastnictví, nic víc. Moje hračka na hraní. Objekt, na ukojení mé sexuální touhy!"

„Jasně, jasně," zašklebil se Arkin a postavil se proti bratrovi, „jestli tomu věříš, jsi větší blázen, než sem si myslel. A vsadím sto ku jedné, že Chloe nebude zrovna potěšena tímto druhem odměn. Na to sis měl vybrat jinou ženu. Takovou, která nemiluje tebe a ty ji jí." Kieranovy se zaleskli oči vztekem, chytil Arkina pod krkem a zamračil se na něj.

„Ty buď rád, že jsi můj bratr!" vyprskl mu do tváře, „Kdybys nebyl, už bys byl mrtví." Procedil skrz zuby a pak ho naštvaně pustil. 

„Jo, ale právě proto, že jsem tvůj bratr, tak tě znám," nedal se Arkin, „lžeš sám sobě a ty to víš! A na ty zatracený zákony mafie, se nevymlouvej, však je na tobě, jak si je uzpůsobíš! Ty máš totiž strach, brácho. Strach, abys nedopadl jako náš otec!"