Ochranka Chloe zavřela v pokoji. Naštvaně si sedla na postel. To mu nedaruje, takhle potupně ji odvléct ze hřiště. Však ji na tom tak moc záleželo. 

Rozzuřeně začala pochodovat po pokoji, ale za chvíli se začala nudit. Vyšla na terasu a pak zase znuděně zaplula do pokoje. Co tady má jako celý den dělat? Zavolala Stelle, ale její drahá sestřička, místo aby ji podpořila, ji zpražila tak, jako kdyby byla její matka.

„Tak si měl vzít tebe!" Ukončila jejich rozhovor naštvaně a zase vyběhla na terasu. 

Nahnula se přes zábradlí. Ihned za zábradlím, se podél domu klenula římsa. A asi čtvrté okno v jejím dohledu, bylo zdá se otevřené. Neměla ponětí, co se zrovna tam nachází, ale nepřemýšlela dlouho. Vlastně nepřemýšlela vůbec.

 Přehoupla se přes zábradlí a krůček po krůčku, se šinula čtyři metry nad zemí, k otevřenému oknu. Když se konečně dostala až k němu, kopla nohou do okenice, aby se více rozevřelo a vpadla po hlavě dovnitř. 

„A do prdele!" Vydechla. Téměř se třásla, však několikrát měla pocit, že se musí zřítit dolů. Svalila se na zem a na moment zavřela oči, aby se jí uklidnil zběsilý tlukot srdce. 

„Jak se zdá, máte návštěvu, pane." Ozvalo se za jejími zády a Chloe se tak lekla, že vykřikla a vyskočila na nohy. Za dřevěným vyřezávaným stolem, pohodlně seděl Hazel Sandoz McKenna, nad ním stál majordomus August, a zrovna mu naléval čaj.

 „A sakra! Co tady děláte?!" Vykřikla Chloe. 

„To by byla spíše otázka na tebe, moje milá snacho." Usmál se Hazel a pobaveně si ji změřil pohledem.

 „A..., ach tak, já..., ano, máte pravdu, ale potřebovala jsem se jít projít." 

„No jistě," pokynul Hazel směrem k oknu, „to se dá pochopit. Procházka po deseticentimetrové římse, čtyři metry nad zemí," na chvíli si zakryl tvář, aby udusil nával smíchu, „takový výkon můj syn jistě velice ocení."

 „Když on mě nechal zavřít v pokoji," zamračila se Chloe, „a já mám přeci právo..." zašermovala rukama a pak vzdorovitě pohodila hlavou, „promiňte..., vy asi nevíte..." 

„Ale vím, děvče. Vím vše, to že se straním společenského života, ještě neznamená, že jsem se přestal zajímat o štěstí svých synů."

 Chloe polkla. Najednou si uvědomila, koho má vlastně před sebou. Sám Hazel McKenna. Kdysi capo mafie La Kingpin Morte, kterou před deseti lety předal svému nejstaršímu synovy. Už na svatbě byla překvapena, že ho vidí živého, však se říkalo, že je mrtev. Už ho dlouhá léta nikdo neviděl. I když jiní zase tvrdili, že i z ústraní, má velký vliv na celé dění v podsvětí. Byl jakousi šedou eminencí v pozadí, a jediným, kterého Kieran zcela respektoval. 

„Pak jistě víte, že mě dnes nechal násilím odvézt ze hřiště a.."

 „Vím, a zcela to schvaluji," na zamračený Chloin výraz nereagoval, „i když musím i přiznat, že se mi tvá odvaha zamlouvá. Kieran neměl na vybranou. Pro manželku capa mafie, je takové chováni nepřístupné...., i když na druhou stranu..., jsem rád, že si vybral zrovna tebe." Chloe udiveně zamrkala. Uznání od samotného Hazela McKenny? To nečekala. 

„Čaj?" mrkl na ni a pokynul ji, aby si sedla.