„No, víš já..." Zašeptala Chloe a zadívala se Kieranovy do tváře, „já vlastně nevím, ale..." 

Kieran ztuhl. Tušil zase nějakou pohromu, a už předem, se o něj pokoušeli mrákoty. Pokaždé, když začínala tímto tónem, nebo koktala, něco se dělo. Zprudka vydechl a konečně vyklouzl z jejího těla. Natáhl si kalhoty, jakoby měl pocit, že když alespoň bude důstojně oblečen, dokáže snést více. 

„Co nevíš?" Vydechl pak, a preventivně sevřel ruce v pěst. 

„Totiž..., kolik bys chtěl dětí, Kierane?" 

„Kolik bych chtěl dětí?" udiveně zatřásl hlavou a zamrkal, „No..., alespoň pět, jako je nás. Možná šest, nebo sedm." Dodal opatrně a podezíravě si ji změřil pohledem.

 „Vážně? Tolik?" Rozzářila se Chloe, „Já jen..., opravdu to nevím, ale ještě jsem to nedostala."

 „Cos nedostala?!" Zamračil se na ni, ale vzápětí mu došel význam jejích slov. Chvíli na ní zůstal zírat, neschopen slova. 

Stále se nacházel v kleče, mezi jejíma nohama, i když už se zapnutými kalhotami. Ona ale pořád ležela nahá na zádech, ale jeho zvláštní reakce, ji skoro vyděsila. Však se na ni díval, jako na zjevení, a vůbec se nehýbal. Teprve když zalapal po dechu, odvážila se zašeptat. 

„Kierane..., jsi v pořádku?" Vůbec nechápala, co se s ním stalo. Ještě nikdy mu nedošla slova, uprostřed rozhovoru. 

„Já jen..." posadila se, „opravdu to nevím..., ale vzhledem k tomu, že jsem poslední menstruaci měla ještě před svatbou, tak..." Nedořekla. Okolím se znovu rozlehl Kieranův hlasitý výkřik. Chloe udiveně zamrkala. 

„Sta..., stalo se ti něco?"

 „Ne!" vyprskl náhle a jeho oči vztekle zaplanuly, „Ale tobě se asi něco brzo stane!" 

„A..., a co?"

 „Můj bože!" vykřikl znovu. „Teď tě nemůžu ani zabít!" Zoufale si prohrábl své vlasy. Ona se ptá, jestli se mu něco stalo? Málem kurva dostal infarkt, když si uvědomil, že těhotná, skáče z útesu.

 „Kurva! Já se z toho všeho určitě probudím! To nemůže být pravda!" supěl vzteky.

„A..., ale říkal jsi, že chceš sedm dětí." Zavzlykala a přikrčila se před ním. Hodil na ni varovný obličej a pak se zhluboka nadechl. Pak počítal do deseti, ale stále to asi bylo málo. Ani do tisíce, by nebylo nic platné. 

„Chci..., sedm dětí..." pokusil se mluvit klidně. Pak mu ale hlavou proběhl ten skok do neznáma, a v jejím stavu, a před očima se mu znovu zatmělo. Bez varování se k ní sehnul a vyhoupl si jí do náručí. Pak se rozešel podél skály, zpátky k autu.

 „Tak proč se zlobíš?" Zašeptala. Prostě ji to nedalo, když viděla jeho pevně semknuté čelisti zlostí.

 „Ty se ještě kurva ptáš?! Jsi těhotná, čekáš moje dítě a trávíš noci v bordelu? Skáčeš ze skály do neznámé vody. Skoro nahá běháš po nocích po lese, a ty se ptáš, jestli se zlobím?!" Prskal na ni a křičel na celé kolo. Jeho bratři, je slyšeli už z dáli, a když se objevil za převisem, s Chloe v náručí, docela si oddychli.

 „Doktora!" Zavelel Kieran hned, co došel až k nim, „Chci, aby byl za patnáct minut v mém domě!" Vyštěkl, a postavil Chloe na zem. 

Arkin sundal sako, a podal mu ho. Téměř mu ho vyrval z ruky, zabalil do něj Chloe a nacpal ji do auta.

 „Stalo se někomu z vás něco?" Odvážil se Arkin opatrně zeptat, ale automaticky raději o krok ustoupil. 

„Ne! Jen si chci být jist, že místní blázinec, disponuje samostatnými pokoji!"