SMLOUVA S ĎÁBLEM 64 ČÁST
„To je skvělá zpráva, Chloe," rozplývala se Stella do telefonu, „určitě to bude kluk. Kieran je hned z pěti kluků. Měla bys ale teď na sebe dávat pozor, a nedělat žádné blbosti."
„Ano jo, já vím," zabrblala Chloe, „ještě ty, začínej. Kieranovy bratři mají u mě stráž, jako kdybych byla nesvéprávná. Přeci vím, co mám dělat."
„Sice to víš, ale nechováš se tak, Chloe. Já se Kieranovy vůbec nedivím. Má o tebe strach!"
„Spíš mě chce ovládat!" Vyprskla na telefon.
„Přestaň už s tím konečně! S tím, co stále děláš, se vlastně divím, že se k tobě chová tak hezky. A to podle mě znamená jediné..., miluje tě."
„Ale houby! Vzal si mě, protože musel!"
„Tak to je jediné, čemu nikdy neuvěřím. On nemusí nic. Chloe..., já ho poznala na té svatbě, a můžu ti říct, že kdyby nebylo jeho, neměl by Vincenzo Costarella žádnou šanci. Obavu z něho má i samotný Sató Takahaši. On má vážně velkou moc. Vzala sis nejobávanějšího a nejmocnějšího muže na planetě, který tě miluje..., co bys chtěla víc?"
„Abych tomu věřila! Vždyť nikdy ani nic nenaznačil!"
„A ty jó? Tys mu to řekla? Řekla jsi mu, že ho miluješ? Zatím ho jen přivádíš k šílenství!" Chloe si povzdechla. Že by na tom, co Stella říkala, něco bylo? Cítila přeci, že po ní touží. A nebyla hloupá, opravdu se k ní chová líp, než si zatím zasloužila.
Uběhlo již několik dní, kdy se u ní bratři střídali, a ona se nemohla hnout pomalu ani na krok. Je pravda, zatím ani jednomu z nich nezavdala příčinu, si na ni Kieranovy stěžovat.
A Kieran byl také každý večer doma, i když večer, když zalehl do postele, ani se jí nedotkl. Stále dělal, jakoby byla snad vzduch. A to jí trápilo.
Když spal, pozorovala ho a tak moc toužila po tom, se ho dotknout a políbit ho. Ale nikdy to neudělala. Jakoby měla strach z odmítnutí.
Jenže..., necítil třeba on to stejné? Jestli je pravda, co jí Stella stále vtlouká do hlavy, že ji opravdu miluje, třeba i on, má z odmítnutí strach. Třeba to není nedostatek touhy a nechuť po milování s ní. Třeba má stejné zábrany, jako ona.
Ono zjištění, jí vehnalo novou sílu do žil. Vyskočila na nohy, začala pochodovat po pokoji a v hlavě jí to šrotovalo, na plné obrátky.
Zkusí se chovat jinak. Tak, aby věděl, že jako jeho žena, po něm opravdu touží. Že ho chce, a nebude se za to přeci stydět. Dá mu jasně najevo, co potřebuje a co chce. Někteří muži to zřejmě potřebují slyšet, napadlo ji. A je-li teda on samotný capo mafie, bude tedy zvyklí na to, jednat na rovinu. Jasně! Je zvyklí na to, že ho každý poslouchá a je zvyklí poroučet. Přeci si všimla, že musí mít vše, vždy pod kontrolou. Potřebuje o každém vědět sebemenší detail, aby byl vždy připraven.
Tak dobře! Zkusí se tedy chovat podle jeho pravidel. A v hlavě se jí zrodil, dle ní, přímo dokonalý plán.