„Věříš, že děláš dobře, synu?" Povzdechl si Hazel a podíval se na svého syna, který už nejméně půl hodiny pochodoval po jeho pokoji, sem a tam.

 „Nechci dopadnout jako ty, otče!" Vyprskl Kieran a pochodoval dál. 

„To si jenom namlouváš. Miluješ ji, a ty sám to víš. A nezměníš na tom nic, ani když si to přiznáš. Jen budeš šťastnější, věř mi."

 „Jako ty?!" vykřikl Kieran, až mu přeskočil hlas, „Copak ty jsi šťastný?!"

 „Ano. Byl jsem, nesmírně šťastný, synu. Miloval jsem tvou matku, právě proto, jaká byla, a neměnil bych na ní nic. Nic, i kdybych věděl, že jí tím zachráním život. Protože tím, že bych se jí pokusil změnit, bych ji zabil už dávno."

 „Ale stále by žila." Zavrčel Kieran. 

„Možná, ale nebyla by to láska. Byla by to povinnost. Jistý druh závazku a nebyli bychom šťastni, ani jeden. Ty Chloe miluješ právě proto, jaká je. A jen fakt, že ji nechceš ztratit, a že ti tak moc připomíná tvou matku, ti brání v tom, otevřít své srdce. Přiznej si to, a budeš konečně šťastný."

 Kieran se zhluboka nadechl, aby svému otci vyčinil, ale nakonec jen vypustil přebytečný vzduch z plic a povzdechl si. Jeho otec měl pravdu, a on to věděl. Nechtěl si svou lásku přiznat za žádnou cenu, i když věděl, že je do ní blázen. 

Jenže jeho žena byla opravdu jako neřízená střela, a bylo nutné, ji korigovat. To mu prostě nikdo nemohl vymluvit. Ani on. Pochopil však jedno, nedokáže o ni přijít. A jestli je láska to, že si neumí vůbec představit bez ní už svůj život, pak byl ochoten sám sobě připustit, že ji miluje. Ale jen sám sobě. 

Jedno bylo totiž jisté, byl capo mafie La Kingpin Morte, a ona musela přijmout určité zákony, ať se jí to líbí, nebo ne. Musel ji naučit je respektovat a ctít. Však na tom závisel ne jen její, ale i životy celé rodiny. 

„Tak kde je?" Řekl po chvíli Hazel.

 „V Irmině domě na pobřeží," zamračil se Kieran, „Talon mě nezklamal..." Po tváři mu přelétl úsměv.

 „Jo, ten kluk bude jednou stejně dobrý, jako ty. Ještě se má ale hodně co učit. Učí ho ale ten nejlepší..., takže věřím, že jednou bude dobrým capo mafie východního pobřeží. Neznám vlastně jiného kandidáta, který by kromě tebe, mohl tu chásku tam zvládnout. Každopádně..., za šest let mu bude dvaadvacet, a tehdy bude připraven ten post přijmout." 

 „Jo! Jestli ho ovšem do tý doby nezabiju!" Zavrčel Kieran, „Však se spolčil s mojí manželkou a prakticky mi ji unesl..." Řekl Kieran, a pak se neubránil tomu, aby se nahlas nezasmál. 

Talon byl dobrý. Vlastně si byl jist, že jediný, kdo toho byl schopen. Ani Arkin se Zaynem, by něco takového nedokázali. A to, že jeho oblafnout nedokázal, už nic neznamená. Učí se, a je mladý. Naučí ho, být lepší, a důslednější, tím si byl jist. Musí, aby přežil. Jako on.

 „Takže jestli to dobře chápu, Chloe ti o svém těhotenství lhala," zasmál se Hazel, „a Talon přesvědčil doktora, aby ti to těhotenství potvrdil."

 „Jo! Doktor má evidentně z Talona strach! Umí to dobře, prevít jeden!" Vyprskl Kieran smíchy, „Zapomněl ovšem, kdo jsem já. Od tý doby co prošukal v bordelu celou noc, je jak utržený ze řetězu. Nějak mu narostl hřebínek." 

„Takže ještě nebudu dědeček?" Řekl smutně Hazel. 

„Ale budeš," mrkl na něj, „ale víš to jen ty. Ani Chloe neví, že vše co mi doktor v ordinaci řekl, byla pravda," prohrábl si zoufale své vlasy a ztěžka dopadl do křesla, „dva z ochranky, co je Talon poslal hlídat Chloe, jsou doktoři. O to jsem se postaral. Nic jí nehrozí. Je pod větší kontrolou, než zde. Já budu mít alespoň čas připravit vše na příchod tvých vnoučat, otče..." zprudka vydechl a podíval se na Hazela téměř nešťastně, „budeme mít trojčata." Hazel ho plácl po zádech a rozesmál se.

 „Tak to je báječná novina, synu. Jen doufám, že budou o tobě."