Hazel Sandoz McKenna, seděl u okna svého pokoje, když někdo zaklepal a do pokoje vstoupil Talon. Změřil si svého syna pohledem a pokusil se skrýt svůj úsměv. Tušil, kvůli čemu za ním přišel, a nezklamal ho. Tak, jako nikdy nezklamal Kierana. 

On a Kieran, byli zrozeni vládnout. Jen málo lidí, má v sobě takovou sílu a moc ovládnout lidi, celé davy a vládnout jim. Přinutit je k tomu, aby mu věřili a vzhlíželi k němu. Arkin se Zainem byli jen pěšáci, ale tihle dva, byli výjimeční. 

„Copak synu?" Povytáhl obočí a změřil si jeho postavu, která už ale pomalu ale jistě, dozrávala v muže. A ne jenom svou muskulaturou, ale i svými názory. 

„Chtěl bych s tebou mluvit, otče." Vydechl Talon a nervózně popošlápl. Když mu Hazel ukázal na židli před sebou, jen ale přistoupil blíž, ale neposadil se. Jakoby měl pocit, že takto má víc odvahy čelit mu. 

„Tak mluv." Vyzval ho. 

„Nejsem hloupý, otče, a mám oči. Došla mi totiž jedna věc," začal a zhluboka se nadechl, když se setkal s otcovým pohledem, „Kieran je někdo, koho nikdo, dokonce ani já, jen tak nepřechytračí. Je capo mafie La Kingpin Morte a jsem přesvědčen, že ani jeho žena, by nikdy neměla šanci ho obelstít. Kdyby..."

 „Kdyby?" Povytáhl Hazel obočí, když se na moment zarazil.

 „Kdyby jí v tom nikdo nepomáhal. A hlavně..., kdyby ji nemiloval." Zadíval se na svého otce, jakoby čekal nějaký protiargument, ten ale mlčel, a jen mu pokynul, ať pokračuje. „Pochopil jsem totiž jednu věc..., proč si Kieran tak moc bojí přiznat, že ji miluje. Bojí se zranitelnosti, a nyní se ukázalo, že měl pravdu. Nikdy bys ho nepřechytračil, otče, kdyby ji nemiloval. Nikdy by se ti to nepodařilo..., Kieranovy by trvalo pár hodin, než by přišel na to, kde je. Jenže jeho strach, bolest a zoufalství, zatemnilo mu mozek. Dalo by se říci, že právě láska, ho učinila zranitelným. A to si capo mafie La Kingpin Morte, nemůže dovolit."

 „Takže schvaluješ všechno, co Kieran tvrdí o lásce? Jeho zákony mafie?" Zahleděl se Hazel do synových očí.

 „To netvrdím..." přešlápl z nohy na nohu, „ale jedno je jisté. Zajíc bude vždy zajícem a lev lvem. Nikdy tomu nebude naopak. Pakliže si zajíc lva podvolí, bude lev všem k smíchu a bude zranitelný. To je prostě fakt, a onu skutečnost nejde obejít. Zajíc se musí smířit s tím, že bude vždy ten, kdo bude poslouchat. Protože kdyby se snažil lva předělat, on nebude ten, kdo by ho dokázal ochránit. Zemřeli by oba." 

„Říkáš tedy, že zajíc nemá právo na to, skákat a dovádět, jak je mu přirozené?"

 „Říkám, že pakliže by lev zajíci podlehl, a ztratil by kvůli němu svoji moc, stal by se z něj také zajíc, a byli by levnou kořistí oba." 

Hazel se dlouze zadíval na svého syna a konečně mu nepatrný úsměv, přelétl po tváři. Měl pravdu, ale stejně byl přesvědčen o tom, že i v onom zajíci, nelze utlumit jeho přirozenost. 

„Vím, že je to tvoje práce, otče," pokračoval statečně Talon, „Vím, že je Chloe někde zde. A Kieran jen proto, že propadl takovému strachu a zoufalství, to nevidí. Nikdy jsem ho neviděl v takovém stavu, otče. Nikdy se neopil. Nikdy mu nikdo neunikl. Jenže jeho zoufalství, mu úplně zatemnilo mozek. Jestli tohle není láska a zajíci to nestačí, pak si ho nezaslouží."