SOUBOJ SRDCÍ 35 ČÁST
DĚJSTVÍ DRUHÉ – EAGERBLOODOVÉ NEBOLI BAŽÍCÍ PO KRVI
Eagerbloodové, rasa, která byla zcela nadřazena lidem, se bezpochyby od počátků věků řídila přísnými zákony. Jen díky tomu dokázali se vyvinout, sílit a z jejich řad vyvstávali ti nejmocnější na planetě.
Jejich komunita řízena zákony, na které dohlížela Lóže Nemrtvých, se od vzniku života na zemi velmi rozrostla. Ovšem nikdy se ještě nestalo, aby Lóže Nemrtvých jen přihlížela. Tak, jak to dělali v případě Mattea, Rayese Castella, bosa mafie Nostra Concinencia.
Právě on, totiž nyní představoval novou, ještě mocnější rasu. Nový nadřazený druh, Eagerblood Apex. Něco, co dosáhlo nejvyššího možného postavení. Byl první svého druhu, a tedy byl označován Prvotním.
Ano, Eagerblood Apex se zrodil z bolesti. Ze samoty a žalu a také mu tedy dokázal čelit.
Naučil se necítit bolest. Žít s permanentní potřebou krve své fate a odolat jejímu vábení. Každý obyčejný Eagerblood bez krve své fate, jakmile ji jednou ochutnal, zemřel v krutých bolestech. Žádný Eagerblood nedokázal nikdy bez krve své fate přežít.
Až on. Matteo se naučil žít bez ní. Leta trýznění, krutých bolestí a sebemrskačství, ho připravilo o všechno, co na něm bylo lidské. O jeho srdce a duši. Naučil se svou fate nenávidět stejně silně, jako ji dokázal milovat.
Sarah Gelnerová, se stala jeho ženou, ale to také bylo jediné, co ji hodlal dát. Své jméno.
Bral v potaz fakt, že mu porodila syna, i když ho o něj chtěla prve připravit. A bral v potaz to, že Matty matku potřebuje. A to byl také jediný důvod, proč ji ochránil před Japonskou mafií a Sato Tanakou.
Nevzal si ji proto, že by ji miloval. Jeho láska už dávno vyprchala. Už k ní necítil nic, jen vábení krve. Byl upír, nic víc. Nyní cítil jen nenávist. Nechuť a vztek.
Byl ale také capo mafie Nostra Concinencia a byl nejmocnějším mužem na planetě. Měl spoustu nepřátel a musel být vždy o krok napřed. Proto také trval na tom, aby jeho žena hrála roli takovou, jak se patří.
Nehodlal už udělat stejnou chybu, jako když se oženil poprvé bez lásky se Zorou Vargasovou. Jí nemiloval, a byl prakticky rád, že se sama distancovala z jeho lože a života.
Nyní ale stejnou chybu udělat nehodlal. Zcela obrátil svůj postoj ke své manželce a trval na veškerých jejích povinnostech.
Veškerých..., jako matky, hostitelky, i manželky.
To ale znamenalo jediné..., jeho žena patřila do jeho postele, i když k ní nic necítil. I když ji prakticky nenáviděl, a i když ji měl jen na dvě věci: Na krmení a na šukání.