Sarah pochopila, že Kevin má pravdu. Všichni měli pravdu v tom, že už na Mattea nemá žádný nárok, a že může být ráda, že se k ní chová tak, jako se chová.

Všichni samozřejmě stáli na Matteově straně, protože byl fakt, že to byla ona, kdo udělal chybu. Všichni naprosto souhlasili s tím, co dělá a jak se chová, ovšem dali by všechno na světě za to, kdyby byl Matteo zase tím starým Matteem. A věděli také, že jediná možnost, aby se tak stalo je, aby zase přijmul své pouto ke své fate.

Někdo věřil, že možnost, aby se Matteo znovu svému poutu poddal neexistuje. Že tento stav je neměnný, a že tedy jeho fate která s ním ztratila pouto, může být ráda, že ji nezabil.

Někdo ale zase tvrdil, že naděje umírá poslední. A věřil tomu i Kevin a Olívií. Ronaldo byl jiného názoru, ale přivítal by zpátky starého bratra s otevřenou náručí.

Uběhlo čtrnáct dní a Matteova milenka už ho v jeho ložnici za tu dobu navštívila třikrát. Matteo dbal přísně na to, aby ji Kevin vždy přivezl tak, aby nebyla viděna a přivedl ji do jeho pokoje vždy zadním vchodem. Pro něj byla evidentně jen loutkou k uspokojení pudů a sexuálního napětí, které vlivem jeho dlouhé absence bylo téměř neukojitelné.

Byl upír. Byl Prvotní a jako takový, byl i velice sexuálně náruživý. Eagerbloodové byli vždy více náruživý než obyčejní lidé, nebo Ajdaři, a bylo to vždy hlavně díky tomu, že našli svou fate. Jakmile se napili její krve, už nikdy se na jinou ženu ani nepodívali a potřebovali ji stále a třeba i několikrát denně. Její krev i její tělo.

Každému Eagerbloodovy pak trvalo i několik let, než se trochu uklidnila hladina jeho testosteronu a hladu po jeho fate, aby se dokázal ovládat a neměl chuť si ji vzít vždy a všude.

Matteo byl na tom stejně ve chvíli, kdy se ze své fate před pěti lety napil. V tu chvíli se stal na ni závislý, po všech stránkách. Ovšem Sarah ještě ten den utekla, a on musel bojovat s tak nesmírnou bolestí a touhou, že žádný jiný Eagerblood by nedokázal, co on.

I Sarah, coby jeho fate byla na svém upírovy závislá. Její touha se ten den zněkolikanásobila, a to nejen touha po sexu, ale hlavně po tom, aby se z ní krmil. To příroda tak zařídila, aby Eagerblood nikdy nepřišel o zdroj jeho obživy.

Všichni byli za jedno pak v jedné věci, a to v té..., že pakliže by Matteo znovu ochutnal krev své fate, opět by ji propadl. Potřeboval by ji znovu a pouto by se mohlo pomalu zase vytvořit. Věřili tomu. A i díky tomu, by se vrátila pak Matteova pravá povaha.

Tedy nyní stáli všichni na straně Sarah, a snažili se jí ze všech sil pomoci.

„Chystám se dnes s Olívií do klubu, Matteo," pronesla ledabyle Sarah u večeře, „Myslím, že je to nejlepší nápad. Přijde tvá milenka a chci abyste měli soukromí. Přeci jen..., stěny jsou tenké, mezi našimi pokoji a..." Pokrčila nezúčastněně rameny a natáhla se ještě pro talíř s masem.

„Nejlepší nápad?" Povytáhl Matteo obočí, „Jak to myslíš?" Zamračil se a podezřívavě na ni pohlédl. Mluvila o jeho milence, jako by se nechumelilo, a to ho trochu zarazilo, ale ani nevěděl proč.

„No..., nechci abyste se museli zase krotit..."

„Krotit?" Rozšířil oči ještě více, Stále nechápal, kam její slova míří.

„No..., myslím..., jako..., abyste nemuseli být tak potichu..., rozumíš?" Usmála se na něj, jak nejlépe dovedla.

„Jak to kruci myslíš, potichu?! Já...," pak semkl rty, když mu došel význam jejích slov.

„No..., rozumím, že je to nepříjemné..." honem pokračovala, aby nemohl reagovat, „Proto tvoje milenka ani nemukne..." strčila si do úst kus masa, „A předpokládám, že i ty by sis rád i ulevil..."

„Ulevil?" Vykulil oči, ale na nic víc se nezmohl.

„No víš, jak to myslím, Matteo..." zamrkala na něj, „Jako..., aby sis to užil se vším všudy..." pokrčila rameny, „Předpokládám, že se při sexu člověk odváže a vydává i dost hlasité zvuky a vy..., nic..., tak..." Polkla, když si všimla, jak Matteo ztuhl a zůstal na ní zírat, jako kdyby přemýšlel, jestli se mu jen nezdálo to, co právě řekla.

„Člověk kruci nemusí vždy u toho řvát jak..." procedil skrz zuby rozzlobeně.

„Jo, ale ty nejsi člověk, že?" Usmála se zase jako sluníčko, „A pak..., pamatuji si..."

„Kruci!" zaklel rozzuřeně a odhodil vidličku na stůl, „Chceš mi snad dávat hodiny sexuální výchovy? To se mi snad zdá?!"

„Ne..., to bych si nedovolila, Matteo. Však já jsem tu ta nezkušená. Jen ti chci vyjít vstříc. Nic víc." Usmála se znovu a dál se věnovala svému talíři jakoby nic.

Matteo na ni chvíli rozzlobeně zíral, a pak se k jejímu překvapení, i k překvapení ostatních, naštvaně odstrčil od stolu a odešel.