„Nemám strach." Vydechla Diana a zhluboka se nadechla. Musela si ale přiznat, že malé obavy cítila. Však byla rozhodnuta odejít na druhý břeh. Do samotného srdce pekel. Někam, odkud se nikdo, nikdy nevrátil. 

„Existuje jenom cesta tam, Diano," zašeptala Elfrída, „zpátky, se nikdy, nikdo nedostal. Ta moc, tak učinit, náleží jen satanovi. Jen on, rozhoduje o bytí a nebytí. O tom, kdo na druhý břeh se obrátí. A jen on, tě odtud může dostat."

 A byla to pravda. Elfrída se rozhodla učinit něco, co ji satan neodpustí. Jenže neměla na vybranou. Jen Dianino odpuštění Aaronovi a jeho následné pokání a smíření, navrátí světu rovnováhu a satan bude moci opět disponovat svou lidskou podobou.

 „Nikdy by to nepřipustil. Raději by na věky věků trpěl a strádal ve své samotě, než by tě jakkoliv ohrozil. Ale to zase nepřipustím já," Elfrída pohladila Dianu pohledem, „pošlu tě na druhý břeh, Diano. S tebou jít nesmím, ale nic se ti nestane. Satanovo dítě v tvém lůně, ucítí každá bytost, kterou potkáš. A nikdo by si nedovolil, ti jakkoliv ublížit a přivolat na sebe jeho hněv." 

Diana ztěžka polkla a rozhlédla se kolem. Nacházeli se v Elfrídině chatrči, kam nepozorovány z večera odjely. 

Rozloučila se s Damiánem a zapřísahala ho, aby otci neprozradil jediné slovo. Lektvar, který dala chůva Dianě vypít, pak měl opět zabránit tomu, aby satan prohlédl její úmysly. 

„Tam dole, Diano, ubíhá čas jinak, než zde. Rychleji. Jeden den zde na zemi, je dole celým měsícem. Lektvar nedovolí satanovy napojit se na tvé smysly, a já se budu snažit jeho mysl udržet čistou a v nevědomosti. Máš tedy dostatek času, Aarona najít a odpustit mu jeho hříchy." Elfrída si smutně povzdychla. I Aaron, byl jejím synem. A přes jeho provinění, ji bolelo srdce z jeho údělu.

 „Nebyl vždy takový, jakého jsi ho poznala, Diano. Byl čistý a neposkvrněný, jako slovo boží. Až do té doby, dokud nepotkal ji. Ženu, do které se zamiloval, a která následně proklela jeho duši. Stalo se z něho to, co jsi po té poznala. Monstrum, v lidské podobě." Na moment se odmlčela, aby Diana měla čas vstřebat vše, co ji chce říci. Však právě ona je ta vyvolená, protože v jejích žilách koluje stejná krev, jako oné ženy.

 „Diano, až Aaron dojde odpuštění, satan prohlédne a ihned zjistí, kde nachází se jeho žena. Ale je tu jeden problém, Diano..." povzdechla si Elfrída. Musela ji říci nejtěžší část toho, co má se stát a jistě se tak i stane. 

„Bude opět nastolena rovnováha na zemi. Rovnováha, která po dlouhá tisíciletí byla ztracena. Ale v důsledku toho, se ocitneš na samém počátku. Všechny bariéry budou zbořeny. Světlo bude opět světlem a temnota temnotou. Aaronovi se vrátí jeho čistota a Darenovi jeho temné srdce. Stanou očištěni před tváří boží a jejich hříchy budou smazány. Již nebude zloby a sváru mezi nimi. Vše bude zapomenuto, Diano. Vše!" ztěžka vydechla, „satanova mysl bude očištěna od všeho pozemského do chvíle, kdy poprvé vstoupila do jeho života žena, která byla předurčena toto proroctví naplnit."