Ďábel se postavil k nohám dívky, přivázané na obětním kameni. Změřil si její nahé tělo pohledem, a znovu se v něm ozval onen pocit potřeby, jakou ještě nepocítil. Chtěl ji. Byla čistá a nevinná, a on si nyní vezme její panenství. A ve chvíli, kdy se s ní spojí, a políbí ji, vezme si i její duši.

Když se na ni tak díval, toužil to udělat. I když malý hlásek kdesi v jeho mysli ho varoval před následky jeho činu, nepochyboval, že to učinit musí. Nedokázal ji prostě tu nechat. Nevěděl proč, ale nedovedl si najednou představit, že by ji zde nechal navždy trpět.

 Byl sám zmatený z toho, že ho něco nutí to udělat. Jeho mysl byla zcela oproštěna od všech emocí, a neměl by tedy přeci toužit po lidské dívce. Hříšnici, která byla poslána na druhý břeh. Měl by učinit svou práci, a dál si žít svůj nesmrtelný život. V klidu, a bez jakéhokoliv rozptýlení mysli. Jenže už když do jeho království vstoupila, jakoby ho cosi posedlo, čemu nerozuměl, a co nechápal.

 „Budeš patřit satanovi!" Pronesl do ticha, dívaje se svýma planoucíma očima, do těch jejích, „Ve chvíli, kdy se s tebou spojím, a vezmu si na tomto obřadním kameni tvé panenství, a tvou duši, staneš se ženou satanovou!"

 „Můj pane! Ale já..." zatahala za provazy a vyděšeně se na něj podívala. Nevěděla ani, proč to dělá. Proč se vzpouzí. Však nebyl o moc děsivější, než tam nahoře. I když jeho prapůvodní podoba byla děsivá, stejně v ní vzbuzoval touhu.

 Jenže její mysl jakoby posedla hrůza a nevěděla z čeho. Snad to bylo tím, že nacházela se někde, odkud nebylo úniku. Že ocitla se v Srdci Carharu, a už jen z té představy, pojímala jí hrůza. 

Jenže satanovi, se její myšlenky moc nelíbili. Vůbec se mu nelíbilo, že se vzpouzí. Měla by být ráda, že ji nehodlá nechat navždy smažit v ohni pekelném. Zamračil se, a pak ji zalehl svým tělem. Vzepřel se na pažích a zadíval se jí do tváře. 

Představoval si jejich první milování jinak, když ho ale k tomu donutila, udělá, co musí. Jeho oheň oba dva pohltil v takové síle, že Glarkulové s údivem poodstoupili. Zamyšleně se dotkl prsty její tváře, a vztekle zavrčel, když ucítil její strach a odtažitost. To se mu vůbec nelíbilo. 

„K ďasu!" zaklel rozzuřeně, „Měla by ses mi s touhou oddat! Proto jsi sem přeci přišla! Tvá posedlá představa a žárlivost, tě sem dovedla. Tak proč se nyní odtahuješ?!" prskal naštvaně. Vůbec to nechápal, „Nejsem to já, kdo to takhle chtěl! To ty ses opovážila porušit zákaz a můžeš být ráda, že jsi stále na živu!" Byl tak rozzuřený, jejím strachy tlukoucím srdcem, že se přestal ovládat. 

Donutila ho k tomu, a místo aby mu ukázala, proč sem přišla, a proč ho ze žárlivostí vyhledávala, se mu najednou vzpouzí?! 

Rozzuřený do nepříčetnosti, si povolil svůj opasek, a vysvobodil své pulsující mužství. Kolenem nevybíravě roztáhl její nohy a uvelebil se mezi nimi. Pak navedl svůj penis k jejímu lůnu. 

Zadíval se jí do tváře, a pak jedním mocným trhnutím, do ní vstoupil. Vykřikla, v návalu bolesti. Ucítil, že přetrhl její panenskou blánu, a na moment se zatavil. 

Jeho mysl, se však otřásala rozporuplnými pocity. Představoval si od té doby, co tu byla, jak se s ní poprvé miluje, a jak se mu s touhou oddává. Chtěl si vychutnat ten pocit, když ji zbaví panenství. Však byla první panna a lidská dívka, se kterou se miloval. Toužil po tom, ji hýčkat v náručí a konejšit, když by cítila bolest z oné ztráty. A ona ho donutila k tomu, se jí zmocnit tak, jak sám ani nechtěl. A to ho ještě více rozzuřilo.

 „Teď si vezmu i tvou duši, hříšnice!" zavrčel, „A staneš se ženou satanovou!" Procedil nenávistně mezi zuby. Vrhl se na její ústa a začal se v jejím těle pohybovat. 

Drtil ji pod sebou, a nenechal jí prostor na její vzdor. I když se mu vzpouzela, a snažila se mu vysmeknout, hladově ji líbal, a bral si její duši. Tvrdě přirážel, a nedbal na její bolest. Až když ucítil své vyvrcholení, přirazil naposledy, a vypustil své semeno hluboko do jejího lůna. Pak se zadýchaně odtáhl. Chvíli se díval do její tváře, pak si utáhl opasek a postavil se vedle kamene.

 „Jsi žena satanova!" zaburácel, jeho rozzlobený hlas, plný nenávisti, „Ale výhody z toho mít nebudeš! Tím si buď jistá!"