„Avery mi vysvětlovala anatomii lidského těla, tatínku." 

„Tak to jsem rád," přikývl lord Nicholas, „snažil jsem se jí vysvětlit onu problematiku, ale jsem přeci jen, její otec a muž, a názor od ženy, bude pro mladou dívku mnohem přijatelnější." Nicholas si změřil Avery pohledem a potlačil nutkání se usmát. 

Sice bylo pravdou, všechno co řekl, ale také si nesmírně užíval její rozpaky. Ano, možná, že jednal trochu nezvykle na tuto dobu, ale měl proto své důvody. Byl totiž přesvědčen, že až přílišná neznalost v této oblasti, ke které byli dívky po celá staletí tlačeny, vede k mnoha neštěstím. 

Příkladem toho, byli jeho dvě ženy. Elisu si bral, když mu bylo osmnáct, a ona sotva dosáhla plnoletosti. Byla ovšem tak neznalá anatomie mužského těla, že se ho bála. Církevní škola, naučila ji, že obcování muže se ženou, je hřích. Že vášeň a touha, je známka toho, že se ďábel zmocňuje její duše. Že muž je hříšná nádoba, a ďáblův nástroj k jejímu úpadku.

 Vtloukali jim do hlavy, že se sice musí svému muži oddat, aby zplodili potomky, ale až bude jejich úděl naplněn, můžou se v klidu oddat celibátu. Proto také byla vždy většina mužů odkázána na  milenky. Ty on ovšem nikdy nevyhledával. Ctil svazek manželství, ale bylo to pro něj těžké. Elisa se nikdy nenaučila se nebát onoho ďáblova nástroje, které měl mezi nohama.

 Dala mu dceru, a kdyby nezemřela, dala by i syna, ale šťastný s ní nebyl. A jeho druhá žena Naomi, pak byla její pravý opak. Nejprve věřil, že snad právě proto, že nebylo obvyklé o spojení muže se ženou mluvit, dohnalo ji to k tomu, aby svou zvědavost sama ukojila.

 Když si ji bral, bylo to jistě okouzlení její nezměrnou krásou a bezpochyby i samotou, která ho postihla, když zůstal sám, a omlouval její nevěry. Její nesčetné románky a dlouho jim ani nevěřil. Časem ale poznal, že byla zkažená, do morku kostí. 

Ano, jistě obě dvě, byly poznamenány dobou a způsobem myšlení, ale Naomi byla zkažená snad již při svém narození. 

Tyto zkušenosti v něm ovšem vyvolaly přesvědčení, že svou dceru musí na život připravit. Nechtěl, aby až přijde její čas, a spočine na manželském loži, aby se s hrůzou neodvrátila, až spatří mužův penis. 

Když se ale nyní díval na Avery, bylo mu jasné, že je nezkušená, ale také cítil, že je přirozeně zvídavá a tudíž by se nikdy nezachovala jako Elisa. Ale ani jako Naomi. Nebyla zkažená, jako ona, ale čistá a zatraceně živá. 

Její přítomnost ho rozpalovala a vzrušovala ho její naivita a nevinnost. Poznal, že Chloe je možná v této věci zasvěcenější, než ona, ale jak se zdálo, nehodlala to přiznat. Ale jemu se to líbilo. Tak neskutečně dlouho, se tak dobře nebavil. Nemohl ani dospat rána, jak se těšil na tento den. Po tolika letech, se cítil zase jako živý. Jako kdyby se konečně zase rozproudila krev v jeho žilách a probudilo jeho zraněné srdce. 

„Dobře, slečno Farchildová, docela bych byl rád, kdybyste tedy onu problematiku, mé dceři podala vy, jako žena. Možná se vám zdá způsob mé výchovy nekonvenční, ale věřte, že k tomu mám své důvody. Tedy bych byl rád, abyste ji podala svými slovy pohled na lidské tělo. Na její nevinnost, úděl ženy, manželství a milování." Povytáhl obočí, a zabořil svůj pronikavý pohled do její tváře.