Amanda nervózně popošlápla a sklopila zrak. Styděla se. 

Však ještě nikdy, se před žádným mužem, nesvlékala. Vlastně ještě nikdy, nebyla tak blízko žádnému muži, jako teď. 

Byla z něho nervózní, víc a víc. Vyzařovala z něj taková sebejistota a dominance. 

Choval se sice mile, ale poznala, že zahrávat si s ním, není radno. A musela si přiznat, že krásnějšího muže, ještě neviděla. 

V dokonalém, ručně šitém obleku na míru, vypadal božsky. Jeho pečlivě zastřižené vlasy a upravené strniště, ho dělalo ještě nebezpečnějším. Byl vážně zatraceně sexy. 

„Otoč se." Přikázal najednou a přistoupil k ní.

 Pomalu ji rozepnul zip na zádech. Cítila, jak ji jeho horké prsty přejíždějí po páteři. Naskočila ji husí kůže z toho doteku. 

Zřejmě to poznal, protože uslyšela jeho tiché zabručení. Pak zas poodstoupil a znovu se na ní podíval. 

 „Pokračuj, Amando." Řekl trochu zastřeným hlasem. 

Váhavě sáhla k ramínkům svých šat. Ruce se jí třásly, ale statečně je nechala spadnout, ke svým nohám. 

Jeho pohled ztmavl, ale ani se nehnul. Čekal. 

Opatrně rozepnula svou podprsenku, a když ji odhodila, přísahala by, že zprudka vydechl. Automaticky složila ruce na prsou. Jen se zasmál, a v očích mu zajiskřilo. 

„Pokračuj." Poručil jí znovu. 

Amanda již měla pocit, že ji její nohy, ani neunesou. Byla jistě rudá, jako rajské jablko. Sáhla za lem svých kalhotek, a pak i ty, nechala spadnout na zem. 

Pomalu zoufale, se na něj konečně podívala. Nepokrytě si ji prohlížel, a i přes svou nezkušenost poznala, že se mu líbí, co vidí.

 „Jsi překrásná," vydechl, aniž by se pohnul z místa, „přesně taková, jak jsem si tě představoval," přimhouřil oči, „miluji ženy, krev a mlíko. A ty tvoje plná prsa a tvůj nádherný zadeček, zcela splňují mé požadavky." Řekl to takovým tónem, že ji bylo jasné, na co myslí. 

Sundal si sako, a udělal dva kroky směrem k ní. Amanda polkla, ale neodvážila se pohnout. Vypadal dokonale.

 I skrz jeho košili, se rýsovali jeho svaly. Její pohled zabloudil k jeho rozkroku. Rozšířily se jí oči. Po látkou kalhot, bylo znát, že je vzrušený. 

Zalapala po dechu. Musel být obrovský, protože boule na kalhotách, tomu jasně nasvědčovala.

 Zhluboka se zasmál, když si všiml jejího pohledu. 

„Viděla jsi někdy vzrušeného muže, Amando?" zašeptal.

Amanda rychle zatřásla hlavou k odporu. 

„A viděla jsi někdy nějakého muže nahého, zlatíčko?"

 Amanda se zhluboka nadechla. Najednou měla pocit, že nemůže popadnout dech. Byl tak blízko, že cítila jeho vůni, a úplně se jí z toho točila hlava.

 „Ni..., nikdy. Jen..., jen na internetu." Vykoktala, a on se zase nahlas zasmál.

 Pak ale spokojeně přikývl a rozvázal si kravatu. Odhodil ji stranou a začal si rozepínat knoflíčky košile. 

Amanda automaticky o krok couvla, když košili odhodil. Byl ještě krásnější, než si myslela.

Zírala na jeho vypracovanou a svalnatou hruď. Na jeho svaly na prsou, břiše a véčku, zbíhající se k jeho opasku, pod kterým se již značně rýsovalo, jeho nadměrně vzrušené mužství. 

„Neboj se mě," zašeptal vzrušeným hlasem, „neublížím ti. Nechci si tě vzít. Nechám si tvé panenství, až na naší svatební noc, zlatíčko. A to bude brzy. Moc brzy," procedil skrz zuby, „protože déle, již nevydržím čekat." 

Amanda opět udělala krok vzad, až narazila nohama o hranu postele. Vztáhl k ní ruku, a dotkl se její tváře. 

„Chtěl bych tě jen ochutnat, zlatíčko," pohladil ji po tváři, „chci vědět, jak chutnáš." 

Amanda zalapala po dechu a její pohled znovu sklouzl, k jeho rozkroku. 

„Ach ano, zlatíčko. Jsem vzrušený. To kvůli tobě. Tak dlouho, jsem na tebe čekal." Zabručel, a přiblížil se k ní tak, že cítila horkost jeho těla. Bouli mezi jeho nohama, na svém břiše. 

Zprudka vydechla a začala přerývaně dýchat. Nadzdvihl jí bradu, a podíval se jí do očí. Po tváři, mu přelétl úsměv. 

„Z toho nemusíš mít strach. Nic z toho, co se nachází na mém těle, nemusíš mít strach," zakroužil v její tváři,  „Chceš se také podívat, zlatíčko?"