Uběhli tři dny. 

Nathanael seděl ve své kanceláři, a vůbec nevnímal, co mu Leon říká. Připadal si napnutý, jak špagát. Jako kdyby ho natahovali na skřipec. 

Celé tělo, ho bolelo, a nedokázal se soustředit na práci. Nedokázal myslet na nic jiného, jak na Amandu. 

Vůbec nechápal, co se to s jeho tělem děje. Od té doby, co jí vzal ve sklípku, je snad neustále nadržený.

 Bylo to určitě jejím přístupem k němu. Tím, jak ho neustále sváděla a provokovala. Byla jako vyměněná. Jako kdyby to snad dělala naschvál, ale jemu se to líbilo. Jen kdyby nyní neměl pocit, že mu jen při pouhé vzpomínce na ni, musí penis v kalhotách explodovat. 

 Však tři dny, si ji nevzal. Už tři dny, mu tvrdila, že má menstruační bolesti, a on uléhal neukojený. Tolik ledových koupelí, snad ještě neabsolvoval. A ani si ho tolikrát nevyhonil, snad za celý život.

 Dokonce i přistoupil na to, aby si to udělal sám, a ona se na to dívala. A to dokonce několikrát.

 Zamračil se sám pro sebe. Někdy se mu zdálo, že si s ním snad hraje. Najednou si připadal, jako loutka v jejích rukou. A to se mu sakra nelíbilo.

 „Posloucháš mě, Nathaniely?" řekl, už asi po třetí, Leon a změřil si svého bratra pohledem.

Byl samozřejmě rád, že je to mezi nimi takové, však předešlé měsíce tak trpěl, že se na to nemohli dívat. Ale moc dobře si se Suzan všimli, jak si s ním Amanda hraje. Jak ho svádí a provokuje. Jak ho dráždí, dokud nevybouchne jak papiňák. Dokud nešílí touhou, a pak to utne a nechá ho tak. A nejhorší bylo, že on, se nechal. 

A ještě horší bylo, že on věděl proč. Protože byl zaslepený láskou. Ale už se na to prostě nedokázal dívat. 

Nathanael se nesoustředil už ani na práci, a stále byl v mysli někde s ní. A bratrská, a mužská loajalita, také udělala svou. 

„Sakra Nathanaely, takhle to dál nejde!" zavrčel na něj.

 Nathanael k němu konečně vzhlédl. 

„Myslíš, že to kurva, nevím?" zamračil se, „ale co mám dělat? Připadám si, jak napnutý na skřipci. Jako nějaký sexuální maniak. Však mi snad permanentně stojí, kurva!"

„Tak ji ošukej, a máš pokoj. Stejně po ničem jiném, ani netouží." 

„To bych sice rád, Leone, ale Amanda má už čtvrtý den, menstruační bolesti. Když si představím, že se ji ještě tři dny, nebudu moci dotknout, dělá se mi z toho špatně. Však, každý den, mě tak dráždí, jako kdyby to chtěla, a pak mi laskavě sdělí, že to stále ještě nejde. Už mi z toho začíná hrabat, Leone!" vyprskl, a vyskočil ze židle. Začal rozzuřeně pochodovat po místnosti.

 „Vždycky mě tak naladí. Svádí. Provokuje. Dotýká se mě. A její róba, kterou poslední dobou nosí, mě taky moc nepřidá," zoufale si prohrábl rukou vlasy, „jako kdyby schválně chodila tak, abych z ní šílel. Jenže pak zase zjistím, že stále ještě trpí bolestmi, a já si to kurva Leone, musím udělat sám. Už se to stává skoro i pravidlem, že si ho vyhoním, jen s představou, jak si ji beru. Hrabe mi z toho!"

 „No fajn," povzdechl si Leon, a počkal, až se na něj Nathanael podívá, „a nezaslepila tvou mysl, jen láska tolik, abys nedokázal vidět, co je zřejmé?"

 Nathanael povytáhl nechápavě obočí.

 „Myslím..." pokračoval Leon, „že si s tebou, jen hraje. Jsi si vážně jistý, že má menstruaci? Promiň, ale mám pocit, že to je jen hra, na kterou jsi ty, přistoupil, a ona ji bude hrát tak dlouho, dokud to neutneš. Dokud neprokoukneš, Nathanaely. Však od té doby, co tě přivázala k posteli, si s tebou hraje neustále." 

Nathanael se zastavil v pohybu. Několikrát se zhluboka nadechl, a zapátral v paměti. Polkl.

 „Kurva!" zajel prsty do vlasů a zprudka vydechl, „asi budeš mít pravdu!"