Uběhlo dalších několik dní, kdy se Avram své Luny většinou stranil. Většinu času trávil ve své posilovně, ale jeho smečka poznala, že se něco změnilo. Už to nebylo tak, že by jen při vstupu Luny do místnosti odcházel. 

Ale přítomnost obou v místnosti, byla pro smečku vysilující. Oba dva si nevěděli rady se svými vlky. Luna vlčici zcela podlehla. Větřila, když přišel. Vrčela vzrušením, a neustále ho vybízela k páření svými výpady. 

Zato Avram, se tomu bránil zuby nehty. Respektive jeho vlk. Avrama jeho cyklus ovšem doháněl k šílenství. Toužil po ní již tak, natož, když se nacházel zrovna na vrcholu vzrušivosti.

 Avramova síla, ho ovšem dokázala udržet od své Luny dál, i když ho to stálo víc, než by myslel. Ze své posilovny, již skoro ani nevycházel. A vygradovalo to jednoho dne, kdy Avram s Davidem a jeho bratry, v jeho kanceláři projednávali důležitou obchodní smlouvu. 

Christal se ráno vzbudila nevrlá a rozlámaná. Dostala svoji periodu. Nevrlost, která ji posedla, se nedala přehlédnout.

 Byla naštvaná a popudlivá. Nyní její periodu prožívala s ní, i její vlčice. A vlci, to měli zcela jinak, a o tom Christal neměla zatím ani tušení.

 Pro vlky, jakožto zvířata, kterým i Avram byl, jen občas na sebe bral i lidskou podobu, byla jejich družka v té době ještě více atraktivní. Pro ně to znamenalo ještě větší touhu a přitažlivost. Dobu páření. Cítily periodu své vlčice na kilometr a jejich touha v té době se s ní pářit, byla neskutečná, a dána přírodními zákony. 

Je pravda, vlčice byli tou dobou popudlivé, a prvních pár dní svého vlka odmítaly, dalších několik dní, ovšem se sami svému vlku nastavovali. 

A když Christal sešla dolů do obývacího pokoje a ženy ji spatřily, hned poznaly co se děje. A hlavně věděli, že nemá tušení, co bude následovat. Ona se ještě nenaučila být vlčicí a zcela s ní splynout, a bylo na nich, aby jí pomohli. 

„Sakra!" zaklela nevrle Christal, když zasedla ke stolu, „už mě vážně Alfa štve!" vyštěkla a zavrčela, „vím, že jsem udělala chybu, ale snažím se, seč můžu a ten zatracený vlk si nedá říct!"

 „Jsi nevrlá a podrážděná, protože máš svou periodu, Luno," řekla Chloe chlácholivě, „musíš se s tím teď naučit vyrovnat."

 „Není to přeci poprvé!" zamračila se Christal.

 „To ano, ale poprvé, kdy jsi vlčice. A to je rozdíl, Luno. Vlci to mají jinak, než lidé," zašeptala klidně a pomalu, aby ji sledovala, „víš, jak to mají zvířata? Třeba psy? A ty jsi vlk, jako Avram."

 „Phe!" vyprskla, „chceš..., chceš říci?!" zalapala po dechu, když ji to došlo, „je mi úplně fuk, že je Alfa! A je mi úplně fuk, že je ten nejvíce sexy chlap, co znám! Ať si ten zatracený vlk něco zkusí, a vykastruju ho! " Nahrbila hřbet a zavrčela. Chloe bylo jasné, že tu ještě bude značně horko. 

 A Avram to ucítil. Ztuhl v čele stolu a zavětřil. Všichni tři muži zbystřili. Cítili ze svého Alfy, co se děje. Najednou byl jak na trní. Nahrbil se, a chytl se desky stolu tak silně, až zapraskala. 

„Kruci!" procedil skrz zuby. Zvrátil hlavu a zavyl do ticha. Pak se zadýchaně podíval na svou smečku. 

Oni již se se svými vlčicemi naučili splynout. Ale stále měli v patrnosti jejich začátky. Ale nyní věděli, že to bude mnohem horší. Avram byl Alfa a tedy ho příroda obdařila mnohem větší vzrušivostí a větším sexuálním apetitem, než obyčejné vlky. To proto, aby silná populace Lykantropů, zůstala zachována. A  jeho Luna, se teprve učila býti vlčicí.

 „A sakra!" zaklel Ralph v odpověď, „mám obavy, že se asi hodně dlouho nevyspíme!"